S čím experimentují mladí Češi? Alkohol již nepijí tak často jako dříve. Ve srovnání s daty ze začátku milénia klesá také obliba klasických cigaret. A totéž platí o zkušenosti s marihuanou. Studie HBSC upozorňuje na jiné fenomény s rizikovým potenciálem: vaping, tedy kouření elektronických cigaret. A pití energetických nápojů – jejich konzumace se u českých dívek za poslední čtyři roky zdvojnásobila.
O čem se v reportu k rizikovému chování dočtete?
Konzumace alkoholu a marihuany i nových látek.
Kouření klasických cigaret i e-cigaret.
Pití energetických nápojů.
Aspoň jednou v životě si zapálilo cigaretu 16 % českých školáků ve věku 11–15 let. Zkušenosti s tabákem rostou s věkem: Mezi 11letými je podíl konzumentů nízký a prvními “experimentátory” bývají častěji chlapci (♂ 5 % vs 3 % ♀). U starších dětí se počet kuřáků zvyšuje a rozdíl mezi oběma pohlavími srovnává. V 13 letech je to 13,5 % chlapců a dívek, v 15 už má alespoň jednu zkušenost s kouřením cigaret 31 % českých dětí.
… je mezi dětmi ve věku 11–15 let spíše okrajový jev. Každý týden vezme do ruky a zapálí si cigaretu okolo 8 % školáků ve věku 15 let. Denně jich pak kouří 5 %. Při porovnání v delším čase je evidentní, že konzumace tabáku klesá na popularitě, podíl pravidelných i každodenních kuřáků od roku 2002 totiž výrazně klesl. Tehdy si co týden cigaretu zapálila přibližně třetina deváťáků. 8 % reportovaných v roce 2022 je dokladem velmi pozitivního trendu. Ten je typický i pro další sledované země.
Nejméně kouří 15letí potomci Vikingů 🇮🇸 na Islandu (1,5 %), dále v 🇨🇦 Kanadě, 🇳🇴 Norsku, ale i 🇵🇹 Portugalsku (po 3 %).
Každý den kouří nejvíce deváťáků v 🇬🇱 Grónsku (33 %), 🇧🇬 Bulharsku (23 %) a 🇭🇺 Maďarsku (19 %).
Jenže doba se mění. Proto se studie HBSC premiérově zaměřuje na elektronické cigarety, tedy tzv. vaping – jedná se o inhalaci páry a látek v ní obsažených. Tuto alternativu klasických cigaret vyzkoušelo 19 % dětí ve věku 11–15 let. Je to více než v případě klasických cigaret (16 %, viz 1/12). Důležité je zdůraznit, že valná většina vaperů zároveň kouří klasické cigarety. Stejně tak pravidelně (alespoň jednou týdně) vapuje o něco více školáků, u 15letých je to každý desátý. Každý den si dá vapo zhruba stejně deváťáků, jako kouří klasický tabák (5 %). V případě vapování je ale patrný rozdíl mezi chlapci (3,7 %) a dívkami (5,5 %).
Kde se nevapuje? V 🇵🇹 Portugalsku (1,9 %), 🇳🇱 Nizozemsku (2,5 %) a 🇳🇴 Norsku (3,0 %).
Nejvíce frajerů-vaperů reportuje 🇱🇹 Litva (22 %), 🇵🇱 Polsko a 🇧🇬 Bulharsko (po 18 %).
Školáci v Česku pijí pivo, víno nebo tvrdý alkohol výrazně méně často než před patnácti lety. Jestliže v 90. letech platilo, že první experiment s alkoholem za sebou měli téměř všichni 15letí (♂ 98 % a 97 %♀ v 1998), dnes alkohol více než čtvrtina stejně staré populace ještě nevyzkoušela. Stále se ale jedná o zdaleka nejčastěji konzumovanou a společensky tolerovanou drogu. Zkušenost s alkoholem hlásí 23 % dětí ve věku 11 let, u 13letých je to už 44 % a téměř ¾ u 15letých (73 %).
Opakovaná zkušenost s alkoholem (alespoň 3× za život)
Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie HBSC.
„Trend u experimentů s alkoholem i u jeho opakované konzumace je sice pozitivní, ale čísla stále považujeme za vysoká. Přestože by alkohol měl být do 18 let nedostupný, 73 % dětí ve věku 15 let má za sebou alespoň jednu zkušenost. A opakovaně se alkoholu napila více než polovina deváťáků. Tuto skutečnost a také vysokou toleranci české společnosti alkoholu považujeme za znepokojující.”
Alespoň jednou se alkoholickým nápojem v 11 letech opilo 6 % chlapců (u dívek jsou to 3 %). Opakovaně, tedy minimálně 2× v životě, se opil jeden ze sta páťáků (1 %), jeden z dvaceti sedmáků (5 %) a každý čtvrtý až pátý deváťák (23 %). I v případě (opakované) konzumace alkoholu a výskytu opilosti platí, že data ukazují zlepšení. Čeští teenageři se zkrátka opíjejí méně než dřív.
Island 🇮🇸(7,2 %), Portugalsko 🇵🇹(7,8 %) a Izrael 🇮🇱 (9,7 %)
Na každém šprochu… Mladí Dánové pijí jako (staří) Dánové. Opakovaně se opije 45 % 15letých Seveřanů 🇩🇰, 37 % Maďarů 🇭🇺 a 36 % Bulharů 🇧🇬
Petr Baďura, datový analytik české části celosvětové studie HBSC.
“Sledovat opakovanou opilost je důležité především proto, že právě tento aspekt může být jednou z předzvěstí budoucích problémů se závislostí na alkoholu.”
Konzumaci marihuany sleduje studie HBSC pouze u 15letých. Zkušenost s “trávou” má skoro každý šestý deváťák (16 %). Minimálně 3× v životě zkusilo marihuanu 9 % dětí z této věkové kategorie, a zhruba 5 % dokonce již desetkrát! K opakované zkušenosti s marihuanou v posledních 30 dnech před sběrem dat (což lze považovat za pravidelné užívání), se přihlásila 4 % chlapců a 3 % dívek. A trend? Náš report se bude opakovat, ale také v případě marihuany je velmi pozitivní. Ještě před dvaceti lety se například počet experimentátorů pohyboval mezi 27 % (dívky) a 35 % (chlapci). Nejnovější data (16 % … viz výše) ukazují na radikální snížení obliby u nás ilegální substance.
Málo pravidelných konzumentů marihuany mají mezi 15letými v 🇵🇹 Portugalsku (3,5 %), na 🇮🇸 Islandu (3,5 %) a v 🇩🇰 Dánsku (3,8 %).
Děti z marihuanové velmoci sice patří mezi nadprůměrné konzumenty (🇳🇱 Nizozemsko, 9 %), pravidelně však trávu konzumují více školáci v 🇨🇦 Kanadě a 🇧🇬 Bulharsku (po 14 %).
Nikotinové sáčky, žvýkací tabák či kratom: V posledním výzkumu jsme se zaměřili také na látky, které mladí lidé objevili nedávno a u nichž není vyloučené, že by se časem mohly stát populárními. Aktuálně to tak ale není, což prokazují zjištěná data: Produkty na bázi zahřívaného tabáku týdně užívá 1,6 % chlapců a 3,8 % dívek – podobně jako u e-cigaret je “IQOS a spol.” oblíbenější u dívek. U ostatních substancí pak dominují chlapci, ať už se jedná o nikotinové sáčky, žvýkací tabák či kratom.
Podíly pravidelných (týdenních) uživatelů se mezi 15letými pohybují v nízkých jednotkách procent:
Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie HBSC.
„Užívání uvedených látek zatím není příliš rozšířené. Mladí lidé je však často kombinují s ‘tradičními’ látkami, jakými jsou alkohol nebo tabák. Právě kombinace různých látek může mít v důsledku závažnější dopady než konzumace jednotlivě.”
Hranice rizikového pití energetických nápojů je obvykle stanovena na úrovni 1–2 nápoje týdně - zejména s ohledem na riziko osvojení návyku. Napříč sledovanou populací pije jeden takový drink týdně každý pátý školák. V absolutních číslech je to 70 tisíc dětí ve věku 11–15 let. Dva a více nápojů týdně vypije 13 % dětí, denně pijí energetické nápoje 4 %.
Podle stanoviska americké vládní organizace CDC (Centers for Disease Control and Prevention) či AAP (American Academy of Pediatrics) lze považovat za zdraví škodlivou jakoukoliv konzumaci energetických nápojů.
Konzumaci energetických nápojů, ale i slazených nápojů, považujeme za jeden z projevů nezdravého životního stylu. Podívejte se na náš web s dalšími užitečnými informacemi a doporučeními..
Pití energetických nápojů je mezi školáky ve věku 11–15 let na vzestupu. U jiných indikátorů životního stylu, které ve studii HBSC sledujeme, kam patří např. konzumace ovoce a zeleniny či návykových látek, jakými jsou alkohol, tabák či marihuana, se české děti chovají zdravěji. V případě konzumace energetických nápojů je to naopak. Mezi 15letými vzrostla v letech 2018 a 2022 opakovaná konzumace energetických nápojů z 16 na 22 % u chlapců, a dokonce ze 7 na 15 % u dívek. Tento trend je ale typický i pro další země zapojené do studie. Mladí Češi patří v tomto ohledu mezi lehce podprůměrné konzumenty.
Nejméně se energetické nápoje pijí v 🇧🇪Belgii (11 %) či v 🇪🇪 Estonsku (12 %). Nejnižší čísla pro opakovanou konzumaci ale hlásí země, které přistoupily k regulaci jejich prodeje (🇱🇻 Lotyšsko, 6 %).
Nejhorší je v tomto ohledu situace u mladých 🇭🇺 Maďarů, 🇵🇱 Poláků a 🏴 Skotů. Ve všech těchto zemích pije týdně 2 a více energeťáků přes 20 % dětí.
Tohle je “velký dobrý”. Ještě před dvaceti lety české děti patřily k nadprůměrným konzumentům tabáku, alkoholu i marihuany. Dlouhodobé trendy ale ukazují permanentní sbližování životního stylu českých školáků a dětí z dalších pěti desítek zemí světa zapojených do studie HBSC. V interaktivním grafu níže si můžete ověřit vývoj za více než 30 let. U některých parametrů jsme byli schopni (v případě evropských dat) jít až do roku 1986.
Hraje v případě pití alkoholu, kouření nebo konzumace marihuany roli, jestli děti pocházejí z malé vesnice, nebo z velkého města? Studie HBSC říká, že ano. U dětí z vesnic (do 2000 obyvatel) nebo menších obcí (do 10 000 obyvatel) si všimla častější konzumace těchto návykových látek oproti dětem z větších měst. Nejlépe si pak vedou školáci z českých metropolí nad 100 000 obyvatel. V řadě aspektů životního stylu dětí hraje roli tzv. socioekonomický status. Například v případě pohybové aktivity, stravovacích návyků nebo spánku se ukazuje, že děti z bohatých rodin žijí zdravěji. V případě tabáku, nových látek i energetických nápojů je ale tento vliv zanedbatelný. S alkoholem a opilostí mají o něco častější zkušenosti děti z lépe situovaných rodin.
Lapidárně se dá říct, že pokud někdo kouří i pije (případně konzumuje marihuanu) prudce u něj roste riziko užívání dalších látek. Z dat týkajících se 15letých školáků vyplývá, že vapují, užívají nikotinové sáčky, žvýkací tabák či kratom téměř výhradně ti, kteří mají opakovanou zkušenost s alkoholem, cigaretami a marihuanou. Mezi „multiuživateli” je také podstatně více rozšířena opakovaná opilost a ve vyšší míře mezi nimi najdeme pravidelné konzumenty energetických nápojů.
Nejnižší míru užívání návykových látek hlásí mladí lidé z Prahy a Středočeského kraje.
Podle hned čtyř indikátorů (kouření, e-cigarety, marihuana, opilost za posledních 30 dní) je nejrizikovějším regionem v Česku Ústecký kraj.
Studie HBSC také zaznamenala, že souběžné užívání návykových látek:
Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie HBSC.
„Na druhou stranu jsme si všimli také toho, že zhruba polovina, zcela přesně 46,6 %, 15letých dětí v Česku ani nekouří, ani nepije, ani neužívá marihuanu. Určitě je dobré dívat se na stejný fakt různými optikami. A tohle je zajímavé a potěšitelné zjištění”
Výše uvedená čísla se týkají posledního sběru dat z roku 2022 v Česku. Některá klíčová zjištění z tohoto reportu se však věnují školákům z dalších států zapojených do studie a často jdou mnohem hlouběji v čase. Vždy se sice jedná o školáky ve věku 11–15, ale například ve zjištění 2/12 stavíme na datech od bezmála 65 tisíc respondentů (od roku 1994) a u bodu 7/12 se dostáváme až k téměř dvěma milionům dětí a dospívajících z 52 států, kdy nejstarší z nich jsou současníky prvních kroků Neila Armstronga na Měsíci (ročník 1969).
Studii realizují
Mgr. Michal Kalman, Ph.D.
Univerzita Palackého v Olomouci
hlavní řešitel HBSC studie
