Metodika | HBSC 2022

Studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) je mezinárodním výzkumem se zaměřením na zdraví, životní styl a jejich sociální determinanty mezi 11, 13 a 15letými školáky. Vznik studie HBSC je datován na počátek 80. let minulého století. Pravidelně jsou data sbírána od roku 1983, kdy nad studií převzala záštitu Světová zdravotnická organizace (WHO)¹ a od roku 1985/86 probíhají šetření v postupně přibývajících členských státech v pravidelných 4letých cyklech.

V současné chvíli je do výzkumné sítě HBSC zapojeno přes 600 výzkumných pracovníků z 51 zemí světa, kteří se specializují na různé oblasti od psychologie, přes adiktologii či pediatrii, po pedagogiku. Výzkumníci jsou povinni dodržovat mezinárodní výzkumný protokol studie,^2,3 který členským státům předepisuje způsob výběru výzkumného souboru, využití standardizovaných výzkumných nástrojů či postup sběru dat. Bližší informace o studii HBSC, její metodologii a publikačních výstupech naleznete na www.hbsc.org a www.hbsc.cz.

Česká republika se ke studii připojila v roce 1993/94.⁴ Sběr dat v roce 2022 tak byl osmým v řadě. Počínaje školním rokem 2009/10 je garantem studie za ČR výzkumný tým koordinovaný z Univerzity Palackého v Olomouci. Český tým studie HBSC se primárně zaměřuje na vytváření odborných vědeckých článků založených na datech ze studie HBSC.  Zároveň zveřejňuje data, závěry a doporučení dalšími formami zacílenými na širší veřejnost od policy-makerů (ministerstva, municipality, zájmová sdružení apod.), přes média, ředitele škol a učitele až po rodiče, děti a dospívající. K tomuto účelu tým spravuje a aktualizuje webovou stránku www.zdravagenerace.cz, kam pravidelně přibývají nové reporty a další užitečné informace, včetně materiálů určených pedagogům do výuky či výchovným poradcům na školách, tzv. Zdravá generace do škol.

Výzkumný soubor české studie HBSC 2022 plně respektuje požadavky mezinárodního protokolu studie HBSC³. K zajištění národní reprezentativnosti dat byl výběr respondentů stratifikován dle jednotlivých krajů a typu školy (pro zachování poměru základních škol a víceletých gymnázií). Z databáze Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ČR bylo náhodně vybráno 256 základních škol a 16 víceletých gymnázií. Z tohoto počtu se 39 škol odmítlo sběru zúčastnit. Za 13 z nich se podařilo sjednat náhradní školu podobné velikosti v jejich blízkosti. Ve výsledku se tedy do šetření v roce 2022 zapojilo 246 škol (z toho 13 víceletých gymnázií) ze všech 14 tuzemských krajů. „Response rate“ (míra návratnosti dotazníku) na úrovni škol tak činil 86,1 %.

Ve všech zúčastněných školách byla vybrána náhodně jedna třída z 5., 7. a 9. ročníku (resp. odpovídajícího ročníku víceletého gymnázia), které v českém školním systému nejlépe odpovídají věkovým kategoriím 11, 13 a 15letých, na něž se studie HBSC zaměřuje. Tímto způsobem se do studie zapojilo celkem 774 tříd.

Stejně jako v roce 2018 se šetření uskutečnilo online prostřednictvím platformy unipark společnosti Tivian, Inc. (do r. 2014 se sběry v ČR prováděly formou papírových dotazníků). Žáci měli na vyplnění dotazníku jednu vyučovací hodinu, tj. 45 minut. Účast na výzkumu byla dobrovolná a anonymní. Žáci nikam neuváděli své jméno a jiné identifikační údaje, měli možnost svou účast kdykoliv přerušit či zcela odmítnout nebo přeskočit otázky, na které nechtěli odpovídat. Na sběr dohlíželi vyškolení výzkumní asistenti (n=86), kteří byli instruováni, jakým způsobem reagovat na případné dotazy žáků, technické či organizační překážky, aby byly v maximální možné míře zajištěny ve všech školách srovnatelné podmínky šetření.

Ve třídách, které se zúčastnily studie, bylo zapsáno celkem 17 908 žáků. V době konání výzkumu chybělo ve vyučování 1928 žáků kvůli nemoci, 1024 z jiných důvodů a 77 žáků odmítlo dotazník vyplnit. Počet vyplněných dotazníků činil 14 879 a „response rate“ na úrovni žáků se rovnal 83,1 %. V průběhu čištění dat byly pro analýzy vybrány pouze dotazníky žáků, kteří věkově odpovídali navštěvovanému ročníku školní docházky. Pro zajištění konzistentnosti výsledků (třídní kolektiv a klima, osobnost vyučujících apod.) byli do výsledného souboru zahrnuti i ti, kteří zahájili školní docházku s odkladem či ročník opakovali, nebo naopak do školy nastoupili před dovršením 6 let věku. Validní rozpětí dat narození pro splnění těchto věkových kritérií prezentuje Tabulka 1. Z důvodu věku mimo povolené rozpětí bylo ze souboru odstraněno celkem 168 respondentů. 

Tabulka 1. Validní rozpětí dat narození v jednotlivých ročnících povinné školní docházky pro zařazení do studie

Na základě vnitřní konzistentnosti dotazníků (např. navzájem se vylučující odpovědi, nesmyslné odpovědi na otevřené otázky) bylo vyřazeno celkem 111 dotazníků. Dalších 12 dotazníků bylo vyloučeno kvůli velkému množství chybějících odpovědí. Konečný výzkumný soubor studie HBSC 2022 za Českou republiku čítá 14 588 žáků 5., 7. a 9. ročníků, resp. odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Základní demografické charakteristiky výzkumného souboru uvádí Tabulka 2 (agregovaně) a Tabulka 3 (po krajích). Vývojový diagram popisující sběr dat, jejich kontrolu a čištění znázorňuje Obrázek 1.

Tabulka 2. Základní charakteristiky finálního výzkumného souboru studie HBSC 2022 v České republice

^a procentuální zastoupení žáků dle pohlaví v daném ročníku
^b procentuální zastoupení žáků navštěvujících daný ročník v rámci konečného výzkumného souboru
M = průměrný věk, SD = směrodatná odchylka

Obrázek 1. Schéma postupu sběru, zpracování a čištění dat studie HBSC 2022 v ČR

Dotazníky využité při sběru v roce 2022 odpovídaly požadavkům mezinárodního výzkumného protokolu odsouhlaseného mezinárodním koordinačním centrem studie HBSC sídlícím na University of Glasgow3. Dotazníky výzkumný tým stejně jako v předchozích vlnách studie sestavil z: 

1. mandatorního modulu, který je totožný pro všechny členské státy a jeho využití je povinné, aby mohly být dané státy zahrnuty do mezinárodního srovnání v rámci tzv. HBSC International Report;^5,6
2. volitelného modulu, který je rovněž pro všechny členské státy identický, ale slouží k hlubšímu zkoumání konkrétních výzkumných témat. Volitelné moduly do svého dotazníku zahrnují ty státy, které se na danou tematiku zaměřují. Výběr těchto otázek umožňuje mezinárodní a interkulturní zkoumání témat, jimž se nedostalo prostoru v mandatorním modulu, ale v některých členských státech je zájem o jejich zkoumání;^7,8
3. specifických národních otázek, které si jednotlivé členské státy zařazují nezávisle na studii HBSC a soustředí se na oblasti zájmu konkrétních států, viz např. tento český odborný článek.⁹ 

Dotazník HBSC je standardizovaným výzkumným nástrojem. Umožňuje tak spolehlivé srovnání výzkumných zjištění na mezinárodní úrovni. Vzhledem k dlouhodobému charakteru studie nabízí i možnost monitorování trendů v oblasti zdraví a životního stylu dětí a dospívajících. Standardizace je pak zárukou spolehlivosti a zajišťuje vysokou kvalitu dat. Validita a reliabilita jednotlivých částí dotazníku podléhá přísnému hodnocení^{10,11,12,13,14,15,16}a pouze v případě, že položka/otázka beze zbytku splňuje stanovené podmínky, jsou tyto položky/otázky do studie zahrnuty, resp. ve studii ponechány.² 

Zdrojovou verzí dotazníku je anglická mutace, z níž všechny ostatní verze, včetně české, vycházejí. Sémantická shoda národních mutací s anglickým originálem je kontrolována metodou tzv. zpětného překladu. To znamená, že dojde k překladu dotazníku například do češtiny. Následně jiný překladatel přeloží bez znalosti původní verze český překlad zpět do angličtiny. Tento zpětný překlad je externím zahraničním posuzovatelem porovnán s původním anglickým zněním. Jsou-li zjištěny významové odchylky, dochází k úpravě českého znění a celý proces zpětného překladu se opakuje do okamžiku, dokud není finální verze schválena koordinačním centrem studie HBSC. Totéž pak platí pro ostatní jazykové mutace ve všech členských státech studie.

V České republice bylo v roce 2022 využito celkem 5 různých verzí dotazníku. Lišily se v první řadě z důvodu zachování přiměřené délky dotazníku s ohledem na věk respondentů (5., 7. a 9. ročník odpovídající věkovým kategoriím 11, 13 a 15 let) a současně kvůli pokrytí co nejširšího okruhu výzkumných témat. Verze pro žáky 5. ročníků (tj. 11leté) byla nejkratší a obsahovala kromě otázek mandatorního modulu pouze omezený počet volitelných a národních otázek. Verze pro žáky 7. ročníků (tj. 13leté) byla oproti verzi pro „páťáky“ rozšířena o další volitelné a národní otázky. Verze pro žáky 9. ročníků (tj. 15leté) byla ve srovnání s verzí pro mladší respondenty nejrozsáhlejší. V tomto případě došlo k obohacení o otázky, na něž napříč členskými státy HBSC odpovídají pouze nejstarší respondenti, jako např. otázky týkající se sexuálního zdraví nebo užívání marihuany. Nad rámec věkového odstupňování verzí dotazníku, byly u 13 a 15letých zčásti nasazeny dvě různé verze obsahující některé rozdílné otázky volitelného a národního modulu, opět s cílem zajistit maximální informační hodnotu studie při udržení přiměřené doby vyplnění dotazníku. 

Mezinárodní protokol studie HBSC vyžaduje, aby hlavnímu sběru dat předcházelo pilotní šetření. Výzkumný tým z Univerzity Palackého uskutečnil pilotní výzkum na podzim 2021 na 7 školách (n=418). Jeho primárním účelem bylo posoudit použitelnost jednotlivých verzí dotazníku a jejich adekvátní délku pro jednotlivé věkové kategorie respondentů. Pilotní šetření rovněž umožnilo zhodnotit technickou stránku výzkumu, např. funkčnost dotazníkové platformy, její stabilitu, postup vyplňování dotazníku i porozumění jednotlivým otázkám v dotazníku cílovou skupinou studie. Vzhledem ke zkušenostem výzkumného týmu a standardizované metodice sběru dat došlo ve znění dotazníku po provedení pilotního šetření pouze k drobným změnám. Hlavním zásahem byla úprava délky dotazníku, tak aby odpovídal možnostem a čtenářské gramotnosti žáků cílových ročníků.

Všechna odborná zjištění využívající data z české studie HBSC 2022 prezentovaná na webových stránkách www.zdravagenerace.cz a www.hbsc.cz, souvisejících infoposterech, factsheetech, výukových či jiných materiálech byla analyzována statistickým softwarem IBM SPSS v.29 (IBM Corp. Released 2022. IBM SPSS Statistics for Windows, Version 29.0. Armonk, NY: IBM Corp). V případě analýz využívajících celého výzkumného souboru (tzn. všech věkových kategorií) napříč Českou republikou a prezentace prevalenčních dat u jednotlivých indikátorů byly u výpočtů aplikovány váhy zohledňující skutečné relativní zastoupení žáků dle věkových kategorií v jednotlivých krajích (Tabulka 3). V případě, že jsou u jednotlivých indikátorů uváděny absolutní počty dětí a dospívajících v České republice, jedná se o kvalifikovaný odhad vycházející ze sesbíraných dat vůči evidenci vedené MŠMT (Tabulka 3).

Tabulka 3. Rozložení výzkumného souboru studie HBSC 2022 v České republice dle krajů

Socioekonomický status (SES) je vedle pohlaví a věkové kategorie (ročníku) klíčovou stratifikační proměnnou pro hodnocení většiny sledovaných zdravotních ukazatelů i faktorů životního stylu. V rámci studie HBSC je SES posuzován tzv. škálou rodinného blahobytu (Family Affluence Scale [FAS]). Ta se skládá z šesti položek, které byly po sérii validačních studií uskutečněných v 8 členských státech vybrány z 21 možných jakožto nástroje s adekvátní validitou a reliabilitou a zároveň nejvhodnější pro účely mezinárodního výzkumu. Uvedené položky zkoumají vlastnictví auta, počet počítačů v domácnosti, počet koupelen, vlastnictví myčky na nádobí, zda mají respondenti vlastní pokoj sami pro sebe a kolikrát byli s rodinou v posledních dvanácti měsících na zahraniční dovolené. Z uvedených položek je vypočítáno sumární skóre, kdy vyšší hodnota odpovídá lepším materiálním poměrům rodiny respondenta a nižší naopak poměrům slabším. Toto skóre je následně převedeno na tzv. ridit (fractional rank) skóre nabývající hodnot 0 až 1, které díky své relativní podobě usnadňuje následné mezinárodní porovnání výsledků. V souladu s doporučovaným přístupem mezinárodní sítě HBSC jsou následně respondenti rozděleni v poměru 20:60:20 na skupiny představující nízký, střední a vysoký SES.⁵

Škála FAS byla vytvořena v rámci studie HBSC ze dvou klíčových důvodů:

1. Získat hlubší vhled do sociálních nerovností mezi školáky z různých států nad rámec sledovaného sociálního postavení rodiny dle zaměstnání rodičů. SES se totiž ukazuje jako klíčový determinant zdraví i jednotlivých aspektů životního stylu.
2. Řada respondentů, zejména mladších, má potíže přesně uvést, čím se jejich rodiče živí. Podání informací o materiálním zázemí rodiny je pro školáky výrazně snazší a z hlediska výzkumu se tak jeví jako spolehlivější nástroj. Tuto skutečnost potvrzují i studie, které zkoumaly validitu a reliabilitu v zahraničí^17,18 i v českém prostředí.¹⁹ Jejich výsledky potvrzují vysokou míru shody mezi odpověďmi dětí a jejich rodičů (r=0,80), vynikající test-retest reliabilitu (r=0,90), korelaci s čistými příjmy domácnosti uváděné rodiči (r=0,53–0,55) či makroekonomickými ukazateli typu disponibilní příjem na osobu dle kraje (r=0,77).

V reportech se zabýváme porovnáním dalších indikátorů nad rámec 14 krajů České republiky. Zaměřujeme se na porovnání dětí navštěvující školy ve velkých či menších městech a na venkově. Vzhledem k okolnostem předcházejícím druhou světovou válku, jakož i dění v letech po jejím konci, které se doposud odrážejí v kvalitě života a občanské vybavenosti sídel v oblastech tzv. Sudet, jsme pozornost upřeli rovněž na školáky z obcí v pohraničních oblastech. Kategorizace obcí dle počtu jejich obyvatel vychází z údajů Českého statistického úřadu.²⁰ Určení příslušnosti obce do Sudet vychází z dostupných mapových podkladů.²¹ Přehled počtu respondentů studie HBSC 2022 v ČR je v Tabulce 4. 

Tabulka 4. Rozložení výzkumného souboru studie HBSC 2022 v České republice dle dalších demografických údajů

Studie HBSC probíhá v ČR již od školního roku 1993/94, což umožňuje posuzovat jednotlivé indikátory zdraví a životního stylu mladých Čechů v čase.  Ve vybraných reportech v rámci prezentace www.zdravagenerace.cz tak naleznete porovnání nejnovějších dat z roku 2022 s výsledky předcházejících šetření. Přehled informací o sběrech dat v ČR do roku 2014 uvádí metodologický článek⁴ publikovaný ve speciálním vydání Central European Journal of Public Health. Metodika předchozího sběru dat 2018 je k dispozici ZDE²².

¹ Currie, C., Nic Gabhainn, S., Godeau, E. et al. (2009). The Health Behaviour in School-aged Children: WHO Collaborative Cross-National (HBSC) study: Origins, concept, history and development 1982–2008. Int J Public Health, 54 (Suppl 2), 131–139. http://dx.doi.org/10.1007/s00038-009-5404-x

² Roberts, C., Freeman, J., Samdal. O., et al. (2009). The Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) study: Methodological developments and current tensions. Int J Public Health, 54 (Suppl 2), 140–150 (2009). http://dx.doi.org/10.1007/s00038-009-5405-9

³ Inchley, J., Currie, D., Piper, A., et al. (Eds.). (2022) Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) Study Protocol: Background, Methodology, mandatory questions and optional packages for the 2021/22 survey. MRC/CSO Social and Public Health Sciences Unit, The University of Glasgow.

⁴ Sigmund, E., Baďura, P., Sigmundová, D. et al. (2017). Methodological aspects of trend studies and development of the HBSC study in the Czech Republic. Cent Eur J Public Health 25, S4–S9. http://dx.doi.org/10.21101/cejph.a4953

⁵ Inchley, J., Currie, D., Young. T. et al. (Eds.). (2016). Growing up unequal: gender and socioeconomic differences in young people’s health and well-being. 

⁶ Inchley, J., Currie, D., Budisavljevic, S. et al. (Eds.). (2020). Spotlight on adolescent health and well-being: Findings from the 2017/2018 Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) survey in Europe and Canada (Volume 1. Key findings). 

⁷ Badura, P., Hamrik, Z., Dierckens, M., et al.. (2021). After the bell: adolescents’ organised leisure-time activities and well-being in the context of social and socioeconomic inequalities. J Epidemiol Community Health, 75(7), 628–636. http://dx.doi.org/10.1136/jech-2020-215319

⁸ Gariepy, G., Danna, S., Gobiņa, I., et al. (2020). How are adolescents sleeping? Adolescent sleep patterns and sociodemographic differences in 24 European and North American countries. J Adolesc Health, 66(6), S81–S88. http://dx.doi.org/10.1016/j.jadohealth.2020.03.013

⁹ Jesina, O., Baloun, L., Kudlacek, M., et al. (2022). Relationship of exclusion from physical education and bullying in students with specific developmental disorder of scholastic skills. Int J Public Health, http://dx.doi.org/10.3389/ijph.2022.1604161

¹⁰ Bobakova, D., Hamrik, Z., Badura, P., et al. (2015). Test-retest reliability of selected physical activity and sedentary behaviour HBSC items in the Czech Republic, Slovakia and Poland. Int J Public Health, 60, 59–67. http://dx.doi.org/10.1007/s00038-014-0628-9 

¹¹ Bosakova, L., Kolarcik, P., Bobakova, D., et al. (2016). Test-retest reliability of the scale of participation in organized activities among adolescents in the Czech Republic and Slovakia. Int J Public Health, 61(3), 329–336. http://dx.doi.org/10.1007/s00038-015-0749-9

¹² Cosma, A., Költő, A., Chzhen, Y., et al. (2022). Measurement Invariance of the WHO-5 Well-Being Index: Evidence from 15 European Countries. Int J Environ Res Public Health, 19(16), 9798. http://dx.doi.org/10.3390/ijerph19169798

¹³ Felder-Puig, R., Griebler, R., Samdal, O., et al. (2012). Does the school performance variable used in the international Health Behavior in School-Aged Children (HBSC) study reflect students‘ school grades? J Sch Health, 82(9), 404–409. http://dx.doi.org/10.1111/j.1746-1561.2012.00715.x

¹⁴ Gariepy, G., McKinnon, B., Sentenac, M., & Elgar, F. J. (2015). Validity and Reliability of a Brief Symptom Checklist to Measure Psychological Health in School-Aged Children. Child Indic Res, 9, 1-14. http://dx.doi.org/10.1007/s12187-015-9326-2

¹⁵ Levin KA, & Currie, C. (2013). Reliability and Validity of an Adapted Version of the Cantril Ladder for Use with Adolescent Samples. Soc Indic Res, 119, 1047–1063. http://dx.doi.org/10.1007/s11205-013-0507-4

¹⁶ Paakkari, O., Torppa, M., Boberova, Z., et al. (2018). The cross-national measurement invariance of the health literacy for school-aged children (HLSAC) instrument. Eur J Public Health, 29(3), 432–436. http://dx.doi.org/10.1093/eurpub/cky229

¹⁷ Hartley, J. E., Levin, K., & Currie, C. (2016). A new version of the HBSC Family Affluence Scale-FAS III: Scottish qualitative findings from the international FAS Development Study. Child Indic Res, 9(1), 233-245. http://dx.doi.org/10.1007/s12187-015-9325-3

¹⁸ Torsheim, T., Cavallo, F., Levin, K. A., et al. (2016). Psychometric validation of the revised family affluence scale: a latent variable approach. Child Indic Res, 9(3), 771-784. http://dx.doi.org/10.1007/s12187-015-9339-x

¹⁹ Hobza, V., Hamrik, Z., Bucksch, J., & De Clercq, B. (2017). The Family Affluence Scale as an indicator for socioeconomic status: validation on regional income differences in the Czech Republic. Int J Environ Res Public Health, 14(12), 1540. http://dx.doi.org/10.3390/ijerph14121540

²⁰ https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-k-112022

²¹ https://interaktivni.rozhlas.cz/sudety/

²² https://hbsc.cz/wp-content/uploads/2020/05/metodika-HBSC-2018.pdf