Děti z Ukrajiny

Mají rády školu, zdravě jedí a jdou s evropskými trendy. I takové jsou ukrajinské děti.

10. května 2022
15 minut čtení

Školu navštěvují mnohem raději než děti ve zbytku Evropy. Do jejich jídelníčku patří ve větší míře ovoce a zelenina a častěji také stolují společně, v rodinném kruhu. V řadě sledovaných oblastí se za poslední dvě dekády rychle přiblížily mezinárodním trendům, nebo je dokonce předčily – ať už jde o vnímání vlastního zdraví, aktivní trávení volného času, celkovou životní spokojenost nebo pokles popularity alkoholu a kouření. Tak zní ve stručnosti charakteristika životního stylu dětí a mladých lidí na Ukrajině perspektivou výzkumných dat studie HBSC (Health Behaviour in School-Aged Children).

Proč nás zajímá životní styl mladých lidí na Ukrajině?

V důsledku vojenského útoku Ruské federace na Ukrajinu proudí do řady evropských zemí váleční uprchlíci. Z velké části jsou mezi nimi děti, mladí lidé, dospívající… Ale jací vlastně jsou mladí Ukrajinci? Co je (nebo bylo) pro jejich životní styl typické? Liší se školáci z Ukrajiny svými návyky výrazně od mladých lidí napříč Evropou? To jsou hlavní otázky, na které jsme hledali odpovědi ve speciálně zaměřeném reportu.

K aktuální situaci se český tým HBSC snaží přispět tím, co umí nejlépe. Poskytnout ověřená data a jejich interpretaci k tématům, která jsou ve společnosti živá (evidence-based public relations). Není v našich silách popsat životní styl ukrajinských školáků ve všech aspektech. Chceme ale ke společenské diskusi přispět informacemi, které mohou být v Česku a dalších evropských zemích užitečné a inspirativní.

Studie v číslech

Naše klíčová zjištění

1/6

Do školy? S radostí.

30 % ukrajinských dětí chodí velmi rádo do školy. Tím výrazně překonávají evropský průměr (21 %). Mezi 11letými to platí pro polovinu dívek a 42 % chlapců (pro srovnání: Evropa 43 % ♀ a 34 % ♂), ale podobně tomu je i u starších dětí. Mladí Ukrajinci se cítí být mnohem méně ve stresu ze školních povinností, než je v Evropě běžné – pod tlakem se cítí jen 26 % dětí na Ukrajině (oproti 46 % v Evropě).

Výuka je na ukrajinských školách intenzivní. Ale z vlastních zkušeností vím, že na děti se neklade tak velký tlak na studijní úspěchy, zejména v nižších ročnících. To může být jeden z důležitých faktorů, proč se ukrajinské děti ve škole cítí dobře. Je to zčásti kulturní věc. Jsme zkrátka velmi neradi pod stresem.

Dasha Pavlova hlavní řešitelka studie HBSC na Ukrajině; American Councils for International Education

Nejraději na severu Evropy, v Česku jen 10 % - V Česku chodí do školy velmi rádo jen necelých 10 % dětí. To nás řadí na nelichotivé předposlední místo žebříčku zemí zapojených do sítě HBSC, těsně před Estonsko (9,6 %). Pokud bychom na hodnocení stejného kritéria hleděli rezervovaně (ve škole se mi celkem líbí), vyznívá mezinárodní ranking z tuzemské perspektivy už přece jen lépe (Česko 67 % vs. Evropa 73 %, Ukrajina 81 %). Nejméně kladný vztah ke škole ze sledovaných zemí reportují žáci z Chorvatska (46 % se ve škole velmi/celkem líbí), ze Srbska (48 %) a z Estonska (58 %). Nejraději do školy chodí mladí Seveřané (Island, Norsko, Dánsko 87–89 %) s výjimkou Finska, které je na tom srovnatelně s našinci (Finsko 68 %).

Kolik dětí se zapojilo do výzkumu?

Do posledního plošného sběru dat se v roce 2018 zapojily bezmála tři stovky ukrajinských škol (novější data aktuálně nejsou k dispozici) a výzkumný vzorek čítá zhruba 6700 respondentů-školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Klíčové faktory životního stylu ukrajinských dětí a adolescentů jsme pak porovnávali s mezinárodním vzorkem, který obsahuje data od téměř čtvrt milionu dětí z více než 40 zemí světa!

2/6

Snídají, jedí pospolu, preferují ovoce a mlsají

Ukrajinské děti patří mezi premianty, co se týká stravovacích návyků. Bezmála 3/4 populace 11letých (72 %) a 2/3 mezi 15letými (65 %) pravidelně snídá předtím, než vyrazí do školy. To je znatelně více než u jejich vrstevníků z Evropy (65 % u 11letých a 52 % u 15letých). Ukrajinská „dominance“ je v trendových datech patrná již od roku 2002, nejde tedy o přechodný výkyv. Zajímavé je, že na rozdíl od většiny ostatních evropských států nehraje ve stravovacích návycích roli socioekonomický status, tedy to, zda je dítě z bohaté, nebo chudší rodiny. Ale nejde jen o snídaně. Společnému stravování evidentně přikládají na Ukrajině váhu, protože patří k top zemím, kde se rodina každý den sejde alespoň u jednoho společného jídla (v 73 % případů). Průměrná hodnota v zemích HBSC je přitom jen 50 %.

Společné jezení je pevná součást naší kultury. A nejde jen o jídlo, ale o komunikaci v rodině a pevné rodinné vztahy v obecné rovině.

Dasha Pavlova hlavní řešitelka studie HBSC na Ukrajině; American Councils for International Education

Podobně pozitivně vyznívá také to, jak často jedí mladí lidé na Ukrajině ovoce. Jablko či švestku neopomene do jídelníčku zařadit každý den zhruba polovina 11letých a necelých 40 % teenagerů ve věku 15 let, čímž mírně překonávají evropský průměr (46 % u 11letých a 35 % u 15letých). Zajímavá je i změna v čase. Ještě v roce 2002 byla ukrajinská mládež s ovocem na štíru, když si ovocné svačinky denně dopřávala jen zhruba čtvrtina dětí oproti evropským 34 %.

Podobně jsou mladí Ukrajinci na špičce v konzumaci zeleniny. Každý den ji do svého jídelníčku zařadí 52 % 11–15letých, což je znatelný rozdíl oproti evropskému průměru, který činí 39 %. Zeleninu mají na talíři častěji děti z vyšších sociálních vrstev, což ostatně platí i pro ovoce.

Mladí Ukrajinci (a především Ukrajinky) si pak nadprůměrně často dopřávají sladkosti (36 % UA vs. 25 % HBSC), markantní je to především u 11letých dívek (41 % vs. 24 %).

3/6

Zdraví a životní spokojenost mladých Ukrajinců? Obrat k lepšímu.

Nic moc. Tak by se dal vyjádřit většinový postoj ukrajinských školaček a školáků ke svému zdraví ještě na začátku milénia. Ukrajinské děti dokonce uzavíraly evropský žebříček. Negativní hodnocení uváděly častěji dívky, v celkových číslech stojí za zdůraznění, že jako slabé hodnotilo své zdraví 63 % 15letých. Od roku 2014 se však začala situace pozvolna měnit k lepšímu. Přesto stále platí, že počet dětí, které nepovažují svůj celkový (zdravotní) stav za dobrý, je vyšší než ve zbytku Evropy. Na Ukrajině je to 20 %, v ostatních zemích pouze 14 %. Podobným vývojem prošlo i hodnocení celkové životní spokojenosti. V roce 2002 uzavírali 15letí Ukrajinci pořadí zemí seřazených dle tohoto kritéria – spokojených se svým životem bylo jen 66 %, zatímco napříč Evropou bylo toto číslo o 15 procentních bodů vyšší (81 %). Aktuálně ale i toto hodnocení napříč věkovými kategoriemi kopíruje evropský průměr (Ukrajina 83,1 % vs. 83,4 % “zbytek světa”). Zkrátka životní spokojenost dětí na Ukrajině postupně rostla.

Tento vývoj kopíruje celkové rozpoložení společnosti. Složitý začátek tisíciletí, spojený se stále čerstvou samostatností Ukrajiny po rozpadu Sovětského svazu, ekonomickými potížemi a nezaměstnaností. Spolu s úspěšným rozvojem země zejména v posledním desetiletí se nálada začala obracet - mezi dospělými i dětmi.

Dasha Pavlova hlavní řešitelka studie HBSC na Ukrajině; American Councils for International Education
4/6

Rizikové chování: méně tabáku, alkoholu i „trávy“.

Tak třeba v případě pravidelného kouření ještě v roce 2002 kopírovaly ukrajinské dívky své evropské vrstevnice – přibližně každá čtvrtá (23 %) 15letá si alespoň jednou za týden zapálila cigaretu. Situace se ale postupně zlepšovala, aby se v roce 2018 stejný ukazatel zastavil na 6 %. Podobné zlepšení sleduje naše studie napříč Evropou, ovšem není tak výrazné („pouze“ 23 → 10 %). Hůř na tom byli (a stále jsou) ukrajinští chlapci. V roce 2002 patřili 15letí ke kuřácké „špičce“ (Ukrajina 45 % vs. 24 % v Evropě), ale obdobně jako dívky i jejich chlapecké protějšky ušly od té doby velký kus cesty. Poslední sběr dat v roce 2018 poukázal již jen na 15 % každotýdenních kuřáků. Evropský průměr je 11 %.

Cigaretu? Díky, nechci. - Mezi mladými výrazně ubývá kuřáků i v Česku. V roce 2002 si zapálilo cigaretu každý týden 31 % dívek a 29% chlapců. Obrat nastal v období 2010–2014 a poslední dostupná data (2018) poukazují již pouze na 11 % pravidelných kuřáků mezi 15letými chlapci a dívkami. Nižší popularitu kouření u mladé generace lze sledovat napříč Evropou.

Užívání marihuany? V počtech pravidelných uživatelů (zkušenost v posledních 30 dnech) patří ukrajinské děti dlouhodobě mezi lídry evropského žebříčku – v dobrém slova smyslu (2 % ♀ a 3 % ♂). Ukrajinci se obecně s marihuanou setkávají v nižší míře než jejich evropští vrstevníci. 4 % ukrajinských dívek a 8 % chlapců reportuje alespoň jednu zkušenost v životě (napříč Evropou je to 11 % ♀ a 15 % ♂).

Srovnání zemí studie HBSC: pravidelné užívání marihuany.

„Ctrl+C Ctrl+V“. To samé jako v případě marihuany platí i o pití alkoholu. Naše studie si dlouhodobě všímá poklesu konzumace alkoholických nápojů napříč evropským prostorem (a to i u kritického ukazatele opakované opilosti). Zdůraznit se sluší, že na Ukrajině byl tento pozitivní propad ještě výraznější než ve zbytku světa. Nejnovější data dokonce ukazují, že ukrajinské dívky (15 %) i chlapci (19 %) jsou na tom lépe, než je HBSC průměr (18 % ♀ a 22 % ♂).

Přestávají pít - Mezi českými teenagery konzumentů alkoholu dlouhodobě ubývá. U kritického indikátoru opakované opilosti, který můžeme považovat za varovný signál, co se vztahu k alkoholu v dospělosti týče, mají mladí Češi hodnoty stále nadprůměrné. Pokles počtu 15letých, kteří se v životě minimálně dvakrát opili, je však od roku 2010 velice výrazný.

5/6

„Volný čas“.

Od roku 2002 dochází k postupnému poklesu podílu dětí plnících doporučení pro pohybovou aktivitu (alespoň 60 minut denně). Děje se tak napříč věkovými kategoriemi a týká se chlapců i dívek. Nejde ale o jev specifický pouze pro Ukrajinu, stejnému problému čelí de facto celá Evropa. Potěšitelné je, že postupný úbytek pohybové aktivity je u ukrajinské mládeže o něco nižší než u jejich evropských protějšků. V jednom ze sledovaných parametrů „intenzivní pohybová aktivita“ (alespoň 4krát týdně) excelovali zejména 15letí (37 % ♀ a 53 % ♂). V Evropě je průměr 28 % ♀ vs. 45 % ♂.

Děti v pohybu

Zajímají vás detaily o pohybové aktivitě dětí v Česku a ve světě? Pak si otevřete náš report zaměřený na oblast pohybu a sportování. Pokud je váš zájem hlubší, doporučujeme naši expertní kapsu detailněji popisující například doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO).

O dětech v pohybu
6/6

Horké hlavy: co říkají mladí Ukrajinci o násilí a šikaně.

Na tohle pozor! Porovnání ukrajinských dětí s evropským průměrem v oblasti konfliktů a šikany nevyznívá dobře. Necelá čtvrtina 11 a 13letých a téměř pětina 15letých chlapců reportovala, že se v uplynulých 12 měsících zapojila opakovaně do fyzických rvaček. Pro srovnání – v rámci celého vzorku HBSC je to 19 % u 11letých; 16 % u 13letých a 13 % u 15letých. I zkušeností se šikanou hlásí ukrajinské děti víc, než je „běžné“ v dalších zemích zapojených do studie. 18 % se stalo obětí šikany alespoň 2× nebo 3× v posledních měsících (celoevropský průměr je přitom 10 %).

Vyšší hodnoty platí pro šikanu „na živo“ i pro agresivní chování ve virtuálním prostoru, tzn. kyberšikanu. Data z Ukrajiny ukazují 8 % dětí, které se staly její obětí, v rámci celé studie je to jen polovina, tedy 4 %.

Občas se chytnem - Účast ve fyzických půtkách není ničím neobvyklým ani mezi mladými v Česku. Zejména chlapci se perou častěji než jejich zahraniční vrstevníci napříč Evropou (25 % u 11letých; 22 % u 13letých a 16 % u 15letých). S ukrajinskými chlapci si tak, lidově řečeno, nemají co vyčítat.

Ano, šikana byla a je problém. Také z toho důvodu, že dříve školy nejevily přílišnou ochotu zveřejňovat informace s odkazem na „negativní dopad na pověst školy“. Již od roku 2018 má ale tato oblast oporu v legislativě, včetně sankcí pro ty, kteří se takového jednání dopouštějí.

Dasha Pavlova hlavní řešitelka studie HBSC na Ukrajině; American Councils for International Education

Vedle Ukrajiny jsou i další země, které reportují zvýšené hodnoty týkající se šikany. Jak to vypadá napříč Evropou a světem?

Zkušenost s projevy šikany alespoň 2–3krát za posledních pár měsíců (chlapci i dívky).

Sbíráme data, sledujeme trendy a podporujeme změny.
X logo

Kontaktujte nás

(+420) 777 752 822
michal.kalman@upol.cz

Prozkoumejte

Univerzita Palackého v Olomouci