Jací jsou mladí Ukrajinci? - ZDRAVÁ GENERACE

Naše klíčová zjištění

1/6

Do školy? S radostí

30 % ukrajinských dětí chodí velmi rádo do školy. Tím výrazně překonávají evropský průměr (21 %). Mezi 11letými to platí pro polovinu dívek a 42 % chlapců (pro srovnání: Evropa 43 % ♀ a 34 % ♂), ale podobně tomu je i u starších dětí. Mladí Ukrajinci se cítí být mnohem méně ve stresu ze školních povinností, než je v Evropě běžné – pod tlakem se cítí jen 26 % dětí na Ukrajině (oproti 46 % v Evropě).

Dasha Pavlova, hlavní řešitelka studie HBSC na Ukrajině; American Councils for International Education.

Výuka je na ukrajinských školách intenzivní. Ale z vlastních zkušeností vím, že na děti se neklade tak velký tlak na studijní úspěchy, zejména v nižších ročnících. To může být jeden z důležitých faktorů, proč se ukrajinské děti ve škole cítí dobře. Je to zčásti kulturní věc. Jsme zkrátka velmi neradi pod stresem.

Nejraději na severu Evropy, v Česku jen 10 %

V Česku chodí do školy velmi rádo jen necelých 10 % dětí. To nás řadí na nelichotivé předposlední místo žebříčku zemí zapojených do sítě HBSC, těsně před Estonsko (9,6 %). Pokud bychom na hodnocení stejného kritéria hleděli rezervovaně (ve škole se mi celkem líbí), vyznívá mezinárodní ranking z tuzemské perspektivy už přece jen lépe (Česko 67 % vs. Evropa 73 %, Ukrajina 81 %). Nejméně kladný vztah ke škole ze sledovaných zemí reportují žáci z Chorvatska (46 % se ve škole velmi/celkem líbí), ze Srbska (48 %) a z Estonska (58 %). Nejraději do školy chodí mladí Seveřané (Island, Norsko, Dánsko 87–89 %) s výjimkou Finska, které je na tom srovnatelně s našinci (Finsko 68 %).

Kolik dětí se zapojilo do výzkumu?

Do posledního plošného sběru dat se v roce 2018 zapojily bezmála tři stovky ukrajinských škol (novější data aktuálně nejsou k dispozici) a výzkumný vzorek čítá zhruba 6700 respondentů-školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Klíčové faktory životního stylu ukrajinských dětí a adolescentů jsme pak porovnávali s mezinárodním vzorkem, který obsahuje data od téměř čtvrt milionu dětí z více než 40 zemí světa!

2/6

Snídají, jedí pospolu, preferují ovoce a mlsají

Ukrajinské děti patří mezi premianty, co se týká stravovacích návyků. Bezmála 3/4 populace 11letých (72 %) a 2/3 mezi 15letými (65 %) pravidelně snídá předtím, než vyrazí do školy. To je znatelně více než u jejich vrstevníků z Evropy (65 % u 11letých a 52 % u 15letých). Ukrajinská „dominance“ je v trendových datech patrná již od roku 2002, nejde tedy o přechodný výkyv. Zajímavé je, že na rozdíl od většiny ostatních evropských států nehraje ve stravovacích návycích roli socioekonomický status, tedy to, zda je dítě z bohaté, nebo chudší rodiny. Ale nejde jen o snídaně. Společnému stravování evidentně přikládají na Ukrajině váhu, protože patří k top zemím, kde se rodina každý den sejde alespoň u jednoho společného jídla (v 73 % případů). Průměrná hodnota v zemích HBSC je přitom jen 50 %.

Dasha Pavlova, hlavní řešitelka studie HBSC na Ukrajině; American Councils for International Education.

Společné jezení je pevná součást naší kultury. A nejde jen o jídlo, ale o komunikaci v rodině a pevné rodinné vztahy v obecné rovině.

Podobně pozitivně vyznívá také to, jak často jedí mladí lidé na Ukrajině ovoce. Jablko či švestku neopomene do jídelníčku zařadit každý den zhruba polovina 11letých a necelých 40 % teenagerů ve věku 15 let, čímž mírně překonávají evropský průměr (46 % u 11letých a 35 % u 15letých). Zajímavá je i změna v čase. Ještě v roce 2002 byla ukrajinská mládež s ovocem na štíru, když si ovocné svačinky denně dopřávala jen zhruba čtvrtina dětí oproti evropským 34 %.

Podobně jsou mladí Ukrajinci na špičce v konzumaci zeleniny. Každý den ji do svého jídelníčku zařadí 52 % 11–15letých, což je znatelný rozdíl oproti evropskému průměru, který činí 39 %. Zeleninu mají na talíři častěji děti z vyšších sociálních vrstev, což ostatně platí i pro ovoce.

Mladí Ukrajinci (a především Ukrajinky) si pak nadprůměrně často dopřávají sladkosti (36 % UA vs. 25 % HBSC), markantní je to především u 11letých dívek (41 % vs. 24 %).

3/6

Zdraví a životní spokojenost mladých Ukrajinců? Obrat k lepšímu

Nic moc. Tak by se dal vyjádřit většinový postoj ukrajinských školaček a školáků ke svému zdraví ještě na začátku milénia. Ukrajinské děti dokonce uzavíraly evropský žebříček. Negativní hodnocení uváděly častěji dívky, v celkových číslech stojí za zdůraznění, že jako slabé hodnotilo své zdraví 63 % 15letých. Od roku 2014 se však začala situace pozvolna měnit k lepšímu. Přesto stále platí, že počet dětí, které nepovažují svůj celkový (zdravotní) stav za dobrý, je vyšší než ve zbytku Evropy. Na Ukrajině je to 20 %, v ostatních zemích pouze 14 %. Podobným vývojem prošlo i hodnocení celkové životní spokojenosti. V roce 2002 uzavírali 15letí Ukrajinci pořadí zemí seřazených dle tohoto kritéria – spokojených se svým životem bylo jen 66 %, zatímco napříč Evropou bylo toto číslo o 15 procentních bodů vyšší (81 %). Aktuálně ale i toto hodnocení napříč věkovými kategoriemi kopíruje evropský průměr (Ukrajina 83,1 % vs. 83,4 % “zbytek světa”). Zkrátka životní spokojenost dětí na Ukrajině postupně rostla.

Dasha Pavlova, hlavní řešitelka studie HBSC na Ukrajině; American Councils for International Education.

Tento vývoj kopíruje celkové rozpoložení společnosti. Složitý začátek tisíciletí, spojený se stále čerstvou samostatností Ukrajiny po rozpadu Sovětského svazu, ekonomickými potížemi a nezaměstnaností. Spolu s úspěšným rozvojem země zejména v posledním desetiletí se nálada začala obracet – mezi dospělými i dětmi.

4/6

Rizikové chování: méně tabáku, alkoholu i „trávy“

Ať jde o kouření, konzumaci alkoholu nebo experimenty s marihuanou – ukrajinské děti patří statisticky k té části Evropy, kde je rizikové chování spíše výjimkou. Co nás zaujalo nejvíce? Tak třeba v případě pravidelného kouření ještě v roce 2002 kopírovaly ukrajinské dívky své evropské vrstevnice – přibližně každá čtvrtá (23 %) 15letá si alespoň jednou za týden zapálila cigaretu. Situace se ale postupně zlepšovala, aby se v roce 2018 stejný ukazatel zastavil na 6 %. Podobné zlepšení sleduje naše studie napříč Evropou, ovšem není tak výrazné („pouze“ 23 → 10 %). Hůř na tom byli (a stále jsou) ukrajinští chlapci. V roce 2002 patřili 15letí ke kuřácké „špičce“ (Ukrajina 45 % vs. 24 % v Evropě), ale obdobně jako dívky i jejich chlapecké protějšky ušly od té doby velký kus cesty. Poslední sběr dat v roce 2018 poukázal již jen na 15 % každotýdenních kuřáků. Evropský průměr je 11 %.

Cigaretu? Díky, nechci.

Mezi mladými výrazně ubývá kuřáků i v Česku. V roce 2002 si zapálilo cigaretu každý týden 31 % dívek a 29% chlapců. Obrat nastal v období 2010–2014 a poslední dostupná data (2018) poukazují již pouze na 11 % pravidelných kuřáků mezi 15letými chlapci a dívkami. Nižší popularitu kouření u mladé generace lze sledovat napříč Evropou.

Užívání marihuany? V počtech pravidelných uživatelů (zkušenost v posledních 30 dnech) patří ukrajinské děti dlouhodobě mezi lídry evropského žebříčku – v dobrém slova smyslu (2 % ♀ a 3 % ♂). Ukrajinci se obecně s marihuanou setkávají v nižší míře než jejich evropští vrstevníci. 4 % ukrajinských dívek a 8 % chlapců reportuje alespoň jednu zkušenost v životě (napříč Evropou je to 11 % ♀ a 15 % ♂).

Srovnání zemí studie HBSC: pravidelné užívání marihuany

„Ctrl+C Ctrl+V“. To samé jako v případě marihuany platí i o pití alkoholu. Naše studie si dlouhodobě všímá poklesu konzumace alkoholických nápojů napříč evropským prostorem (a to i u kritického ukazatele opakované opilosti). Zdůraznit se sluší, že na Ukrajině byl tento pozitivní propad ještě výraznější než ve zbytku světa. Nejnovější data dokonce ukazují, že ukrajinské dívky (15 %) i chlapci (19 %) jsou na tom lépe, než je HBSC průměr (18 % ♀ a 22 % ♂).

Přestávají pít.

Mezi českými teenagery konzumentů alkoholu dlouhodobě ubývá. U kritického indikátoru opakované opilosti, který můžeme považovat za varovný signál, co se vztahu k alkoholu v dospělosti týče, mají mladí Češi hodnoty stále nadprůměrné. Pokles počtu 15letých, kteří se v životě minimálně dvakrát opili, je však od roku 2010 velice výrazný.

5/6

„Volný čas“

Od roku 2002 dochází k postupnému poklesu podílu dětí plnících doporučení pro pohybovou aktivitu (alespoň 60 minut denně). Děje se tak napříč věkovými kategoriemi a týká se chlapců i dívek. Nejde ale o jev specifický pouze pro Ukrajinu, stejnému problému čelí de facto celá Evropa. Potěšitelné je, že postupný úbytek pohybové aktivity je u ukrajinské mládeže o něco nižší než u jejich evropských protějšků. V jednom ze sledovaných parametrů „intenzivní pohybová aktivita“ (alespoň 4krát týdně) excelovali zejména 15letí (37 % ♀ a 53 % ♂). V Evropě je průměr 28 % ♀ vs. 45 % ♂.

Děti v pohybu

Zajímají vás detaily o pohybové aktivitě dětí v Česku a ve světě? Pak si otevřete náš report zaměřený na oblast pohybu a sportování. Pokud je váš zájem hlubší, doporučujeme naši expertní kapsu detailněji popisující například doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO).

O dětech v pohybu

6/6

Horké hlavy: co říkají mladí Ukrajinci o násilí a šikaně

Na tohle pozor! Porovnání ukrajinských dětí s evropským průměrem v oblasti konfliktů a šikany nevyznívá dobře. Necelá čtvrtina 11 a 13letých a téměř pětina 15letých chlapců reportovala, že se v uplynulých 12 měsících zapojila opakovaně do fyzických rvaček. Pro srovnání – v rámci celého vzorku HBSC je to 19 % u 11letých; 16 % u 13letých a 13 % u 15letých. I zkušeností se šikanou hlásí ukrajinské děti víc, než je „běžné“ v dalších zemích zapojených do studie. 18 % se stalo obětí šikany alespoň 2× nebo 3× v posledních měsících (celoevropský průměr je přitom 10 %). Vyšší hodnoty platí pro šikanu „na živo“ i pro agresivní chování ve virtuálním prostoru, tzn. kyberšikanu. Data z Ukrajiny ukazují 8 % dětí, které se staly její obětí, v rámci celé studie je to jen polovina, tedy 4 %.

Občas se chytnem.

Účast ve fyzických půtkách není ničím neobvyklým ani mezi mladými v Česku. Zejména chlapci se perou častěji než jejich zahraniční vrstevníci napříč Evropou (25 % u 11letých; 22 % u 13letých a 16 % u 15letých). S ukrajinskými chlapci si tak, lidově řečeno, nemají co vyčítat.

Dasha Pavlova, hlavní řešitelka studie HBSC na Ukrajině; American Councils for International Education.

Ano, šikana byla a je problém. Také z toho důvodu, že dříve školy nejevily přílišnou ochotu zveřejňovat informace s odkazem na „negativní dopad na pověst školy“. Již od roku 2018 má ale tato oblast oporu v legislativě, včetně sankcí pro ty, kteří se takového jednání dopouštějí.