České děti nespí

Nebo přesněji řečeno spí velmi nedostatečně. Minimálně 40 % školáků ve věku 11–15 let spí ve všední dny méně, než by bylo potřeba. Spánek a jeho délku ovlivňuje celá řada faktorů. Patří mezi ně například brzké vstávání do školy a doba strávená před obrazovkou. S nedostatečným spánkem souvisí také obezita nebo tzv. sociální jet lag. Výsledky studie HBSC potvrzuje paralelní výzkum Univerzity Palackého v Olomouci založený na objektivním přístrojovém měření. Níže uvedená data jsou kombinací obou výzkumných šetření.

Spánek. Tak důležitý, a přitom opomíjený.

Jaká jsou doporučení pro délku spánku u dětí? Do jaké míry tato doporučení plní mladí Češi? Co je to sociální jet lag? Souvisí délka spánku s časem stráveným u obrazovek? A má nějaký vztah k nadváze a obezitě? Zajímají vás ověřené odpovědi na tyto otázky? Projděte si závěry výzkumníků z Univerzity Palackého v Olomouci!

Mezinárodní studie HBSC získává každé čtyři roky informace od tisícovek českých školáků prostřednictvím standardizovaného dotazníkového šetření. Soustředí se na celou řadu aspektů zdravého životního stylu české mládeže, zkoumá vztahy mezi nimi a dlouhodobě sleduje nejvýznamnější trendy.
24hodinová analýza pohybového chování získává informace o pohybu, sezení a spánku dětí a dospívajících pomocí přístrojového měření na menším vzorku populace. Výzkumníci monitorovali 700 dětí a dospívajících nepřetržitě po dobu sedmi po sobě jdoucích dní. Analyzovali 24hodinový denní (a noční) cyklus jako celek. Kromě charakteristik spánku se zaměřili na délku a kvalitu pohybových aktivit a sezení. Chcete o výzkumu a jeho výsledcích vědět víc? Projděte si odborné články na tomto odkazu a také zde.

Studie v číslech

Naše klíčová zjištění

1/6

Ve všední dny 8, o víkendu 9 a půl

České děti spí ve všední dny v průměru 8 hodin a 8 minut. O víkendech, prázdninách a svátcích si přispí a průměrná doba spánku se prodlužuje o hodinu a půl až na 9 hodin 36 minut. Čas strávený spánkem klesá s věkem. Zatímco délka spánku jedenáctiletých se ve všední dny blíží v průměru devíti hodinám, patnáctiletí spí jen o něco více než 7 a půl hodiny.

2/6

Jak děti (ne)plní spánkový „plán“?

Celosvětově uznávaným standardem pro délku spánku jsou doporučení CDC (Centers for Disease Control and Prevention). Podle nich by děti ve věku 6–12 let měly každý den spát 9–12 hodin. Teenageři (13–18 let) pak 8–10 hodin. Do stanoveného rozmezí se podle studie HBSC vejde přibližně 60 % školáků. Podíl těch, kteří doporučení plní, ale klesá s věkem. V případě patnáctiletých je to už jen zhruba polovina (52 %). Mnohem lépe si děti vedou o víkendech. Mezi „nespáče“ patří pouze 18 % chlapců a 12 % dívek. Poměrně velká skupina dětí (♂ 22 % a ♀28 %) pak o sobotách a nedělích spí naopak déle, než je doporučeno.

POZOR! Podle 24hodinové analýzy pohybového chování je procento dětí, které na doporučený limit nedosáhnou, ještě výrazně vyšší. Konkrétně jde až o 3/4 dětské populace.

Aleš Gába,vedoucí výzkumného projektu 24hodinové analýzy pohybového chování.

Přestože studie 24hodinového chování dětí a adolescentů pracuje s jiným výzkumným souborem a odlišnými výzkumnými metodami, jednoznačně potvrzuje výsledky studie HBSC. České děti spí málo. A počet školáků s nedostatečnou délkou spánku je vysoký.

Jak to mají „nespáči“?

Tedy děti, které se proti spánkovým doporučením prohřešují nejvíce? Podle zjištění 24hodinové analýzy chování chodí do postele významně později (bezmála o hodinu) a zároveň dřív stávají (o více než čtvrthodinu).

Sociální jet lag

Co znamená sociální jet lag?

Jde o nesoulad mezi „biologickým“ a „sociálním“ časem. Něco jiného tělo potřebuje a něco jiného se s ním děje vlivem společenských potřeb a konvencí. V případě spánku jde například o (před)časné vstávání do školy. Projevuje se ve výrazně rozdílných spánkových vzorcích mezi všedními dny a víkendem. Délka spánku je o víkendech až o dvě hodiny delší. Právě tyto rozdíly mají dle nejnovějších zjištění negativní vliv na (duševní) zdraví a za následek mají mimo jiné zvýšenou únavu a pociťovaný nedostatek energie.

3/6

Skoro polovina patnáctiletých “trpí” sociálním jet lagem

Více než třetina školáků (♂ 36 % a ♀46 %) o víkendu spí alespoň o 2 hodiny déle než ve všední dny. Počet dětí s výrazným sociálním jet lagem navíc roste s věkem. Týká se bezmála poloviny patnáctiletých (45 %).

Kdy vstávají a kdy chodí spát?

Čas, kdy děti chodí do postele, se posouvá s věkem, bez ohledu na to, jestli je to školní den nebo třeba svátek. Doba vstávání do školy se vzhledem k více méně ustálenému začátku vyučování z pohledu věku neliší. O víkendech se ovšem z postele vyhrabou později ti starší.

Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie HBSC.

Pomohlo by zmírnit sociální jet lag, kdyby vyučování začínalo později? My se domníváme, že ano. Ačkoliv to přímo není obsahem našich šetření, některé údaje na to ukazují. Spánek je z jedné strany limitován vstáváním do školy. Ze druhé strany pak pozdním usínáním. Intervence jsou smysluplné na obou koncích.

4/6

Spánek ve stínu obrazovky

Souvisí čas strávený před obrazovkou (tzv. screen time) s délkou spánku? Jednoduše ano! Děti, které více než 2 hodiny denně sledují filmy a videa, hrají hry nebo jsou na sociálních sítích, mnohem častěji nedosáhnou na spánková doporučení. Pokud před mobilem, tabletem a počítačem stráví denně 4 hodiny a více, snižuje se jejich šance na splnění doporučení dokonce na polovinu až třetinu. Děti, které spí o víkendu méně než ve školních dnech, patří dle našeho šetření mezi intenzivní hráče a uživatele sociálních sítí. Spánek obětují „obrazovce”.

Co děláte, když nespíte?

Zjistili jsme, že mladí lidé, kteří patří mezi „nespáče“, tráví mnohem více času přes den sezením než ti, kteří spí dostatečně. Velmi často se jedná o dlouhé, nepřerušované sezení, které má celou řadu negativních dopadů na jejich zdraví.

Spánek během jarního lockdownu 2020

V létě 2020 jsme intenzivně pracovali na analýze chování dětí během jarního lockdownu způsobeného pandemií COVID-19. Ukázalo se, že v době, kdy děti nemusely vstávat do školy, toho naspaly mnohem víc. Spánková doporučení plnilo během jarní „korony“ bezmála 70 % z nich. Ve srovnání s běžným stavem tento ukazatel vzrostl o 10 procentních bodů.

5/6

Co děti nedostatkem spánku riskují?

Nedostatečný spánek se podepisuje na zdraví dětí. Školáci, kteří neplní spánková doporučení, trpí častěji psychickými a tělesnými potížemi, jako jsou pocity podrážděnosti nebo bolest hlavy. To se pak odráží v horší emoční pohodě a životní spokojenosti. U „nespáčů“ jsme si ve zvýšené míře všimli i dalších negativních faktorů včetně horších stravovacích návyků (vynechávají snídaně, pijí více energetických nápojů nebo jedí častěji chipsy). Děti bez dostatku spánku čelí i dalším zdravotním komplikacím, včetně nadváhy a obezity (tématu se věnujeme podrobněji níže).

Zalehni včas

Co říkají data? Že pozdní usínání předznamenává problém. Zlomovým bodem jsou pro dětskou populaci časy usínání po 23:30 (všední dny) a po půlnoci (víkend). Děti s takovým režimem se častěji potýkají se zdravotními komplikacemi a hůře se stravují. Stejné potíže ale řeší také ti, kteří vstávají o víkendu příliš pozdě, tedy až po 11:00.

6/6

Kdo málo spí, má problém se svou hmotností

Ve vztahu mezi spánkem a obezitou platí jednoduchá logika, do níž ještě promlouvá čas strávený před obrazovkou. Dospívající, kteří spí dostatečně, a k tomu nestráví u obrazovek více než 2 hodiny denně, mají 3–10násobně nižší riziko vzniku nadváhy a obezity než ti, kdo spí málo, vysedávají před obrazovkami a nehýbou se. Nárůst tělesného tuku je spojen s tím, že děti čas, který by mohly prospat, raději „prohrají“ před obrazovkou. A podle našich analýz to platí i naopak – spánek namísto screen timu (zejména toho dlouhého, nepřerušovaného) významně snižuje riziko nadváhy a obezity!

Chcete jít více do detailu?

⇩ info poster školení pro učitele