Praha se v těchto dnech stala hlavním městem světového výzkumu o zdraví dospívajících. Národní výzkumný tým projektu Zdravá generace z Univerzity Palackého v Olomouci pořádá v prostorách prestižního Lichtenštejnského paláce mezinárodní setkání sítě HBSC (Health Behaviour in School-aged Children). Od středy 10. června do pátku 12. června 2026 zde na dvě stovky expertů ze čtyř desítek zemí celého světa sdílejí unikátní data, metodologické postupy a strategie, které zásadně ovlivňují politiku veřejného zdraví mladé generace v globálním měřítku.
Celou akci odstartovala ve středu dopoledne ostře sledovaná společná tisková konference národního týmu, Úřadu vlády ČR, UNICEF ČR a Světové zdravotnické organizace (WHO). Na ní čeští vědci představili nejnovější alarmující data z národní zprávy Socioekonomické rozdíly v dětství: Nerovnost začíná u obezity a končí u depresí. Výzkum na vzorku více než 14 tisíc dětí přinesl exaktní důkazy o tom, jak dramaticky sociální a ekonomické zázemí rodiny determinuje fyzické i duševní zdraví českých dospívajících.
Síť HBSC sdružuje vědce, kteří ve svých zemích realizují dlouhodobý a metodologicky striktně koordinovaný sběr dat o životním stylu, chování a duševním zdraví mládeže ve věku 11 až 15 let. „Právě díky našemu dlouhodobému zapojení do této globální vědecké sítě máme k dispozici unikátní a pevná data. Ta nezůstávají zamčená v akademických žurnálech, ale skrze projekt Zdravá generace je překlápíme do konkrétních doporučení a programů zaměřených zpátky na na naši cílovou skupinu – děti a teenagery,“ zdůrazňují ve shodě vedoucí výzkumného týmu HBSC/Zdravá generace Michal Kalman a Petr Baďura
Odborný program v Lichtenštejnském paláci tvoří desítky specializovaných workshopů, setkání expertních skupin (Focus Groups) a plenárních zasedání. Účastníci se zaměřují na klíčová témata, jako jsou dopady digitálního prostředí na psychiku, výživové návyky, pohybová aktivita nebo prevence rizikového chování.
Naprosto unikátním rysem pražského zasedání je přímé, aktivní zapojení samotných dětí a dospívajících – tedy cílové skupiny, které se celý výzkum týká. Žáci ze ZŠ Svatoplukova v Olomouci a studenti z olomouckého Gymnázia Hejčín se stali integrální součástí expertního programu. Jako aplikační partneři projektu vystoupili po boku výzkumníků, národní koordinátorka politiky duševního zdraví Dity Protopopové, Pavly Gomba, výkonná ředitelky UNICEF ČR či českého ministra zdravotnictví přímo na úvodní tiskové konferenci.
Tím to ale neskončilo. Mladí lidé jsou přítomni po celou dobu konání meetingu přímo v konferenčním prostředí Lichtenštejnského paláce, kde se aktivně podílejí na odborných seminářích, a dokonce „vedou“ specializované interaktivní workshopy. “Náš tým tak mezinárodní komunitě v praxi demonstruje zásadní princip: o mladé generaci nelze jednat bez ní. S dětmi zde pracujeme jako s rovnocennými partnery, kteří pomáhají výsledky vědy správně interpretovat a přenášet do reálného života škol,” zdůrazňuje Jana Vokáčová, kreativní metodička projektu a dodává, že konferenční aktivity navazují na dlouhodobou práci týmu s vybranými českými školami.
Prohlédněte si přehled hlavních programových bloků a tematických zaměření letošního pražského setkání:
| Odborná sekce / Typ setkání | Hlavní řešená témata a výzkumné priority |
|---|---|
| Duševní zdraví & Digitální kultura | Průnik digitálního prostředí a psychiky dospívajících; vliv času u obrazovek, sociálních médií, kyberšikany a online wellbeing. |
| Fyzická aktivita & Stravování | Výskyt obezity u dětí, tělesný obraz (body image), stravovací návyky a vazba mezi aktivním pohybem a socioekonomickým zázemím. |
| Škola & Sociální nerovnosti | Školní prostředí jako klíčový determinant nerovnosti; vzdělávací spravedlnost, klima školy a role učitelů jako záchranné sítě. |
| Rizikové chování & Sexuální zdraví | Trendy v užívání návykových látek, rizikové chování v adolescenci a moderní přístupy k harm reduction (snižování rizik). |
| Metodologické workshopy (IRT) | Pokročilé statistické modelování a aplikace Item Response Theory ve výzkumu, vedené Computational Psychometrics Group z Akademie věd ČR. |
| Policy Development & Výzkumný dopad | Strategie přenosu vědeckých dat k politickým rozhodovacím orgánům a legislativcům s cílem zlepšit veřejné zdraví. |
Letošní pražské setkání má pro celou globální síť ještě jeden mimořádný, hmatatelný význam. Český tým totiž mezinárodní komunitě kompletně naservíroval a představil zbrusu novou vizuální identitu a branding celosvětového výzkumu HBSC.
Tento moderní, dynamický vizuální styl, za kterým stojí kreativní tým projektu Zdravá generace s klíčovou úlohou grafické designérky Terezy Bartošové, si v Lichtenštejnském paláci odbývá svou oficiální premiéru. Účastníci se s ním setkávají na každém kroku – od navigačních systémů paláce přes delegátské materiály až po digitální prezentace. Český tým tak opět potvrzuje, že pro globální síť HBSC není jen spolehlivým dodavatelem špičkových dat, ale také lídrem v oblasti moderní komunikace vědy.
„Při rebrandingu globální identity HBSC pro nás bylo největší výzvou radikální zjednodušení a škálovatelnost. Původní, poměrně překombinovaný symbol jsme nahradili čistým motivem tří překrývajících se ‚listů‘ a celý vizuální jazyk postavili na principu zaoblených tvarů a moderní infografiky. Cílem této evoluce bylo zajistit, aby design bezchybně fungoval od displejů mobilních telefonů až po tištěné reporty. Nová identita tak úspěšně propojuje špičkový mezinárodní výzkum s pozitivní emocí a srozumitelným vizuálním příběhem, který teď bude jednotně komunikovat všech 40 zemí naší sítě,“ doplňuje vedoucí kreativního týmu Radek Palaščák
Olomoučtí organizátoři záměrně nevsadili na klasický formát pasivních přednášek, kde účastníci pouze sedí v sálech. Celé pražské zasedání je koncipováno jako maximálně interaktivní platforma, kde se neustále něco děje a kde odborné diskuse plynule přecházejí do neformálního prostředí.
Doprovodný a společenský program zde neplní pouze roli oddychu nebo pohoštění. V dnešním přetechnizovaném online světě, který paradoxně hluboké mezilidské vazby a osobní kontakt často oslabuje, vsadil český tým na vědomé budování pevných osobních vztahů. Právě na nich totiž skutečná mezinárodní spolupráce a synergie celé sítě HBSC historicky stojí.
Účastníci tak mají možnost rozvíjet společné projekty a sdílet zkušenosti například během komentovaných plaveb lodí po Vltavě nebo v otevřených networkingových zónách přímo na nádvoří paláce.
Mezinárodní zasedání HBSC v Praze tak jasně dokazuje, že moderní věda potřebuje osobní setkávání a že český tým dokáže efektivně propojovat kapacity z celého světa nejen po stránce špičkových dat, ale také lidsky.
Sledujte živé aktualizace a další zjištění z výzkumu na našem webu zdravagenerace.cz a sociálních sítích.
