Menu
České děti ve věku 13–15 let mohou mít problém vyznat se v otázkách týkajících se zdraví. Až pětina z nich se neorientuje v pokynech od lékařů nebo nedokáže vyhodnotit informace o zdraví, které se k nim dostanou. Často také netuší, co dělat, aby jejich chování neohrožovalo zdraví jejich nebo lidí okolo. Přitom platí, že čím víc jsou mladí lidé ve všech aspektech zdravého životního stylu zběhlejší, tím lépe se skutečně cítí.
Co je to zdravotní gramotnost? Jak dobře jsou české děti informovány o tématech souvisejících se zdravím?Má zdravotní gramotnost přímý vliv na zdraví dospívajících? Jak souvisí zdravotní gramotnost s dalšími aspekty životního stylu školáků? Projděte si závěry výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci!
Dospívající ve věku 13–15 let lze z hlediska zdravotní gramotnosti rozdělit na tři kategorie. Bezmála pětina z nich (18,2 %) se pohybuje na nízké úrovni, u největší skupiny školáků (63,2 %) je povědomí o zdravotní problematice na střední úrovni. Další zhruba pětina dětí (18,6 %) je na tom z hlediska získávání informací o zdraví, jejich porozumění a využití velmi dobře.
Zjistěte si o konceptu zdravotní gramotnosti více! Detaily o tom, co je zdravotní gramotnost (health literacy) a jaká je její důležitost (nejen) pro mladé lidi, najdete v naší kapse pro experty a poučené laiky.
Zdravotní gramotnost (health literacy) chápeme jako schopnost porozumět informacím souvisejícím se zdravím, aktivně je vyhledávat a jednat s cílem zlepšovat vlastní zdraví. Díky této kompetenci je člověk schopen dělat správná, racionálně podložená rozhodnutí týkající se zdravého životního stylu, převzít kontrolu nad svým zdravím a přispívat tak k udržování vlastní zdravotní kondice i dobrého stavu svého okolí.
Rozdíly v úrovni zdravotní gramotnosti jsou pak spojovány i s rozdíly ve zdraví samotném - vyšší úroveň gramotnosti se promítá do lepšího zdraví po fyzické a duševní stránce. Zdravotní gramotnost je také úzce spjatá a vzájemně se ovlivňuje s dalšími “gramotnostmi”, jakými jsou například gramotnost mediální nebo pohybová.
Teoretické znalosti
Praktické dovednosti
Kritické myšlení
Sebeuvědomění
Zdraví, já a svět
Důležitý je také fakt, že předpoklady zdravotní gramotnosti se vytvářejí v dětství. Právě v období, na které se zaměřuje studie HBSC, jsou položeny základy pro budoucí chování, pro zodpovědný přístup ke zdraví a vytváření zdraví podporujících vzorců chování, které si mladý člověk přenáší do dospělosti. Nízká zdravotní gramotnost naopak může vést k rozvoji rizikového chování, a v důsledku k ekonomickým ztrátám na úrovni zdravotnického systému i v dalších důležitých oblastech společenského života. Také proto je zaměření na zkoumání zdravotní gramotnosti u dětí zcela zásadní. Zjištěné informace mohou pomoci porozumět aktuální situaci a stát se validním podkladem pro rozhodování a vytváření politik na nejrůznějších úrovních ochrany veřejného zdraví.
Suverénně nejvíce dětí věří ve své teoretické znalosti a praktické dovednosti. 41,4 % uvádí, že má dobré informace o zdraví. Stejně velká část z nich je jednoznačně přesvědčena, že zvládne dodržovat pokyny od zdravotnického personálu. Naopak školáci nemají ani zdaleka takovou důvěru ve vlastní schopnosti kritického myšlení. Jen necelá pětina je přesvědčena, že umí porovnat informace o zdraví z různých zdrojů (18,6 %) a zvládne zjistit, zda jsou informace související se zdravím správné (23,0 %).
O něco lépe hodnotí úroveň své zdravotní gramotnosti dívky. Do skupiny s nízkou gramotností patří 20 % chlapců a přibližně 16 % dívek. Obecně si kluci o něco více věří v porovnávání informací o zdraví z různých zdrojů (
19,8 % vs. 17,3 % 
). Naopak děvčata jsou si jistější v dodržování pokynů od zdravotnického personálu ( 39,5 % vs. 43,1 % ).
Rozdíly v úrovni zdravotní gramotnosti mezi dospívajícími se přímo promítají do jejich zdravotního stavu. Školáci s nižším hodnocením zdravotní gramotnosti vykazují prakticky ve všech porovnávaných kritériích výrazně horší výsledky. Jde o nejrůznější aspekty fyzického i duševního zdraví, např. psychosomatické obtíže, riziko depresí nebo celkovou životní spokojenost. Děti s vysokou úrovní gramotnosti hodnotí svůj celkový zdravotní stav i životní spokojenost několikanásobně lépe.
Děti s nižší úrovní zdravotní gramotnosti jsou na chvostu statistik také v dalších aspektech životního stylu. Markantní je vztah mezi nízkou gramotností a stravovacími návyky. Děti z této skupiny jedí málo ovoce a zeleniny a často vynechávají snídáni. Všimli jsme si také, že častěji sáhnou po plechovce s energetickým nápojem. Silná je vazba mezi zdravotní ne-gramotností a pohybovou ne-aktivitou nebo ne-dostatkem spánku.
Socioekonomický status, tedy ekonomické zajištění rodiny, je dalším z klíčů k porozumění všem úrovním zdravotní gramotnosti. Mezi lépe situovanými je čtvrtina školáků s vysokou úrovní gramotnosti (25,2 % oproti 15,9 % u méně majetných rodin). Vztah platí i zrcadlově opačně: v ekonomicky slabých rodinách najdeme až čtvrtinu dětí s nízkou úrovní (25,4 % vs. 15,7 % u dobře situovaných). Úroveň zdravotní gramotnosti se přitom zásadně neliší na základě velikosti sídla, odkud děti pocházejí, tzn. není patrný rozdíl mezi městem a venkovem.
Stručně a jasně: u českých dětí s nízkou úrovní zdravotní gramotnosti je až dvojnásobně vyšší šance, že se opakovaně opijí nebo budou experimentovat s marihuanou. Riziko, že se z nich stanou pravidelní kuřáci, je dokonce téměř trojnásobné.
