Svět dětí a teenagerů se mění rychleji, než si připouštíme. Vedle tradičních témat, jako jsou pohyb, strava nebo spánek, do něj nově zasahují sociální sítě a nové technologie. Pokud chceme dnešní generaci skutečně porozumět, potřebujeme spolehlivé informace a data. Proto se v Česku v těchto dnech rozbíhá nový sběr dat mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children). Do tohoto národně reprezentativního výzkumu se zapojí přibližně 250 náhodně vybraných škol napříč republikou.
„Pokud chceme rozumět tomu, jak se mění život českých dětí, nestačí jednotlivé dojmy ani dílčí sondy. Potřebujeme spolehlivá, reprezentativní a dlouhodobě srovnatelná data. Právě to naše studie České republice poskytuje,“ říká Michal Kalman, hlavní řešitel české části studie HBSC.
Proč je aktuální sběr tak důležitý? Nestačí vědět, že se něco mění. Potřebujeme zjistit, jak se životní styl českých dětí a teenagerů proměňuje a kam se posouvá jejich každodenní realita. Už dnes víme, že v online prostředí roste počet tzv. problematických uživatelů, že spánek ustupuje, že některé tradiční formy rizikového chování (kouření či konzumace alkoholu a marihuany) slábnou, zatímco jiné fenomény – například vaping nebo užívání energetických nápojů – zesilují. V době, kdy dětství a dospívání stále víc formují sociální sítě, online komunikace a nové nástroje včetně AI, jsou kvalitní a reprezentativní data nezbytnou podmínkou pro smysluplné rozhodování.
HBSC sleduje zdraví a wellbeing dětí v širokém kontextu jejich života. Nezajímá se pouze o jednotlivé ukazatele, ale o souvislosti mezi fyzickým zdravím, psychickou pohodou, sociálními vazbami a každodenními návyky. To je důležité nejen pro odborníky, ale i pro školy, veřejné instituce a tvůrce strategií na všech úrovních veřejné správy. Data HBSC slouží na národní, regionální i mezinárodní úrovni k formování politik a praxe a ke zlepšování života mladých lidí.
„Síla studie HBSC spočívá v šíři záběru. Nesledujeme jen jednu oblast, ale celý kontext života dětí – od pohybu, spánku a stravy přes vztahy a školní prostředí až po digitální technologie a psychickou pohodu. Jen tak můžeme popsat, co dnešní děti skutečně prožívají a jaké faktory ovlivňují jejich zdraví a wellbeing,“ doplňuje Petr Baďura, vědecký řešitel studie HBSC v České republice.
Realizaci výzkumu na českých školách zaštítil
ministr školství Robert Plaga a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch
Na česká data ze studie HBSC dlouhodobě navazuje projekt Zdravá generace, který je převádí do reportů, doporučení a vzdělávacích výstupů pro využitelných ve školách, odborné praxi i veřejné debatě. Nový sběr dat tak není jen začátkem další výzkumné vlny. Je to další krok k tomu, aby Česká republika i Evropa lépe rozuměly světu dnešních dětí a dospívajících — jejich zkušenostem, tlakům, návykům, potřebám i zdrojům odolnosti.
Studie HBSC je dlouhodobý mezinárodní výzkum uskutečňovaný ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Probíhá každé čtyři roky od 80. let, zaměřuje se na 11, 13 a 15leté, využívá standardizovanou metodiku a umožňuje sledovat změny v čase v tuzemsku, ale i v dalších zemích: do výzkumu je zapojeno na pět desítek zemí z celého světa. Data z HBSC slouží k lepšímu porozumění zdraví, životnímu stylu a wellbeingu dětí v jejich každodenním sociálním kontextu – doma, ve škole, mezi vrstevníky i v online světě – a používají se na národní, regionální i mezinárodní úrovni pro tvorbu politik a opatření, která mají zlepšovat život mladých lidí.


Svět dětí a teenagerů se mění rychleji, než si připouštíme. Pokud chceme dnešní generaci skutečně porozumět, potřebujeme spolehlivá data. V těchto dnech se v Česku rozbíhá nový sběr dat mezinárodní studie HBSC.
Přečtěte si více