Menu
Jak se čeští školáci vypořádali s obdobím, kdy se na jaře 2020 uzavřely školy? Podle řady ukazatelů až překvapivě dobře. Děti ve věku 11–15 let ve výzkumu uváděly, že se více hýbaly, jedly ve větší míře ovoce a zeleninu a také toho víc naspaly. K tomu výrazně omezily konzumaci slazených a energetických nápojů. Mladí Češi sice většinově reportovali nárůst školních povinností, zároveň si ale užívali více času s rodinou. Během korona pauzy se také stihli naučit nové věci, na které za běžného provozu neměli čas.
Jaro 2020 v českých médiích: Informace o nárůstu pozitivně diagnostikovaných případů. Postupně zaváděná opatření a omezování sociálního kontaktu. Ekonomické dopady. Hovořilo se také o technikáliích spojených s uzavřením škol a řešením domácí výuky. Ze společenské diskuse jako by ale vypadly problémy dětské populace a to, jak školní lockdown prožívá. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsme se zaměřili na výzkum změn životního stylu dětí a dospívajících během tohoto specifického období.
Jak v nové situaci děti vnímaly své školní povinnosti? Dvě třetiny z nich (64,6 %) měly za to, že jim školních povinností přibylo! Tohle hodnocení se týká zejména těch starších z výzkumného vzorku – sedmáků a deváťáků. Zhruba polovině všech respondentů (47,0 %) pak vyhovoval způsob, jak jim učitelé „na dálku“ zadávali školní práci. Dle vlastních odhadů věnovali plnění školních povinností v průměru 2 a ¾ hodiny denně (
o cca 20 minut více než 
). Dobrá zpráva také je, že 4 z 5 dětí potvrdily, že doma mají místo, kde mohly být samy, když se potřebovaly soustředit na práci do školy. Naopak jen 1 z 10 respondentů si na absenci takového místa stěžoval.
Pociťovaný nárůst školních povinností nemusí znamenat, že jich skutečně přibylo. Může to souviset s tím, že děti začaly pracovat z domova víc než dřív a subjektivně tak získaly pocit větších nároků.
Zhruba třetina respondentů (35,9 %) vnímala, že jejich rodiče v období uzavření škol pracovali méně. Více než polovina (58,4 %) pak kvitovala, že tak měli více času věnovat se společným, rodinným aktivitám, které jsou pro všechny zábavné. Školní lockdown pozitivně hodnotili především páťáci (69,9 %). Tuto „korona příležitost“ ale ocenila také přibližně polovina patnáctiletých (46,6 %).
Bezmála dvě třetiny žáků (64,1 %), kteří se zúčastnili výzkumu, si pochvalovali, že uzavření škol jim poskytlo prostor naučit se novým věcem, na které dřív neměli čas.
Naopak pouze 1 z 5 žáků uvedl, že se během koronakrize cítil doma stísněně. Zjistili jsme, že právě v těchto domácnostech docházelo častěji k rodinným hádkám.
Každému pátému dítěti (20,9 %) chyběl v období uzavření škol někdo, s kým by si mohl promluvit. Pocity osamělosti trpěly ve větší míře dívky (18,5 % vs 9,7 % ) a na nedostatek kontaktu poukazovali mnohem více patnáctiletí než mladší školáci. Na druhou stranu i přes nutné omezení společenského kontaktu uvedlo 63,0 % respondentů, že se v období krize cítili osamělí pouze zřídka nebo vůbec.
Životní styl dětí se v době „karantény“ změnil. Pozitivně. Oproti době běžné školní docházky vnímali mladí Češi, že se více hýbou a jedí více ovoce a zeleniny. K tomu radikálně omezili konzumaci slazených a energetických nápojů. V době, kdy děti nemusely vstávat do školy, toho také mnohem víc naspaly. Spánková doporučení plnilo během jarní „korony“ bezmála 70 % z nich. Ve srovnání s běžným stavem tento ukazatel vzrostl o 10 procentních bodů. O více než polovinu (z 41 na 15 %) pak klesl počet dětí, které ve školních dnech na toto doporučení nedosáhnou.
České děti byly během jara 2020 hodně online, a to nejen kvůli plnění školních povinností na dálku. Chlapci hráli počítačové hry v průměru 3 hodiny denně, děvčata pak výrazně méně – 1:10. Dívky nad chlapci dominovaly v času stráveném na sociálních sítích (1:55 vs 2:44 ). Poměrně dost času trávili mladí Češi “v karanténě” sledováním filmů a videí. Průměrně se jejich sledování věnovali 2 a ¾ hodiny denně, přičemž tento údaj je shodný pro chlapeckou i dívčí část dětské populace.
Když máš problém, tak máš problém - Problematičtí uživatelé = děti, které na sítích tráví hodně času a které se zároveň kvůli času strávenému online hádají s rodiči, lžou, zanedbávají své koníčky či školní povinnosti. Dle nejnovější metodiky se jedná zhruba o 5 % dětské populace. Právě oni si stěžovali na vyšší míru stresu a pociťovaných psychických i somatických obtíží. Cítili se nejčastěji osamělí, postrádali informace o vývoji pandemie a nevyhovoval jim způsob komunikace se školou.
