Hledáme do týmu specialistu na sociální sítě – do 11. dubna 2025!
Hledáme posilu na sociální sítě – do 11. 4. 2025!
S čím experimentují mladí Češi? Alkohol již nepijí tak často jako dříve. Ve srovnání s daty ze začátku milénia klesá také obliba klasických cigaret. A totéž platí o zkušenosti s marihuanou. Studie HBSC upozorňuje na jiné fenomény s rizikovým potenciálem: vaping, tedy kouření elektronických cigaret. A pití energetických nápojů – jejich konzumace se u českých dívek za poslední čtyři roky zdvojnásobila.
Konzumace alkoholu a marihuany i nových látek
Kouření klasických cigaret i e-cigaret
Pití energetických nápojů
Aspoň jednou v životě si zapálilo cigaretu 16 % českých školáků ve věku 11–15 let. Zkušenosti s tabákem rostou s věkem: Mezi 11letými je podíl konzumentů nízký a prvními "experimentátory” bývají častěji chlapci ( 5 % vs 3 %
). U starších dětí se počet kuřáků zvyšuje a rozdíl mezi oběma pohlavími srovnává. V 13 letech je to 13,5 % chlapců a dívek, v 15 už má alespoň jednu zkušenost s kouřením cigaret 31 % českých dětí.
… je mezi dětmi ve věku 11–15 let spíše okrajový jev. Každý týden vezme do ruky a zapálí si cigaretu okolo 8 % školáků ve věku 15 let. Denně jich pak kouří 5 %. Při porovnání v delším čase je evidentní, že konzumace tabáku klesá na popularitě, podíl pravidelných i každodenních kuřáků od roku 2002 totiž výrazně klesl. Tehdy si co týden cigaretu zapálila přibližně třetina deváťáků. 8 % reportovaných v roce 2022 je dokladem velmi pozitivního trendu. Ten je typický i pro další sledované země.
Nejméně kouří 15letí potomci Vikingů 🇮🇸 na Islandu (1,5 %), dále v 🇨🇦 Kanadě, 🇳🇴 Norsku, ale i 🇵🇹 Portugalsku (po 3 %).
Každý den kouří nejvíce deváťáků v 🇬🇱 Grónsku (33 %), 🇧🇬 Bulharsku (23 %) a 🇭🇺 Maďarsku (19 %).
Jenže doba se mění. Proto se studie HBSC premiérově zaměřuje na elektronické cigarety, tedy tzv. vaping – jedná se o inhalaci páry a látek v ní obsažených. Tuto alternativu klasických cigaret vyzkoušelo 19 % dětí ve věku 11–15 let. Je to více než v případě klasických cigaret (16 %, viz 1/12). Důležité je zdůraznit, že valná většina vaperů zároveň kouří klasické cigarety. Stejně tak pravidelně (alespoň jednou týdně) vapuje o něco více školáků, u 15letých je to každý desátý. Každý den si dá vapo zhruba stejně deváťáků, jako kouří klasický tabák (5 %). V případě vapování je ale patrný rozdíl mezi chlapci (3,7 %) a dívkami (5,5 %).
Kde se nevapuje? V 🇵🇹 Portugalsku (1,9 %), 🇳🇱 Nizozemsku (2,5 %) a 🇳🇴 Norsku (3,0 %).
Nejvíce frajerů-vaperů reportuje 🇱🇹 Litva (22 %), 🇵🇱 Polsko a 🇧🇬 Bulharsko (po 18 %).
Školáci v Česku pijí pivo, víno nebo tvrdý alkohol výrazně méně často než před patnácti lety. Jestliže v 90. letech platilo, že první experiment s alkoholem za sebou měli téměř všichni 15letí (♂ 98 % a 97 %♀ v 1998), dnes alkohol více než čtvrtina stejně staré populace ještě nevyzkoušela. Stále se ale jedná o zdaleka nejčastěji konzumovanou a společensky tolerovanou drogu. Zkušenost s alkoholem hlásí 23 % dětí ve věku 11 let, u 13letých je to už 44 % a téměř ¾ u 15letých (73 %).
Opakovaná zkušenost s alkoholem (alespoň 3× za život)
“Trend u experimentů s alkoholem i u jeho opakované konzumace je sice pozitivní, ale čísla stále považujeme za vysoká. Přestože by alkohol měl být do 18 let nedostupný, 73 % dětí ve věku 15 let má za sebou alespoň jednu zkušenost. A opakovaně se alkoholu napila více než polovina deváťáků. Tuto skutečnost a také vysokou toleranci české společnosti alkoholu považujeme za znepokojující.”
Alespoň jednou se alkoholickým nápojem v 11 letech opilo 6 % chlapců (u dívek jsou to 3 %). Opakovaně, tedy minimálně 2× v životě, se opil jeden ze sta páťáků (1 %), jeden z dvaceti sedmáků (5 %) a každý čtvrtý až pátý deváťák (23 %). I v případě (opakované) konzumace alkoholu a výskytu opilosti platí, že data ukazují zlepšení. Čeští teenageři se zkrátka opíjejí méně než dřív.
Island 🇮🇸 (7,2 %), Portugalsko 🇵🇹 (7,8 %) a Izrael 🇮🇱 (9,7 %)
Na každém šprochu… Mladí Dánové pijí jako (staří) Dánové. Opakovaně se opije 45 % 15letých Seveřanů 🇩🇰, 37 % Maďarů 🇭🇺 a 36 % Bulharů 🇧🇬
“Sledovat opakovanou opilost je důležité především proto, že právě tento aspekt může být jednou z předzvěstí budoucích problémů se závislostí na alkoholu.”
Konzumaci marihuany sleduje studie HBSC pouze u 15letých. Zkušenost s “trávou” má skoro každý šestý deváťák (16 %). Minimálně 3× v životě zkusilo marihuanu 9 % dětí z této věkové kategorie, a zhruba 5 % dokonce již desetkrát! K opakované zkušenosti s marihuanou v posledních 30 dnech před sběrem dat (což lze považovat za pravidelné užívání), se přihlásila 4 % chlapců a 3 % dívek. A trend? Náš report se bude opakovat, ale také v případě marihuany je velmi pozitivní. Ještě před dvaceti lety se například počet experimentátorů pohyboval mezi 27 % (dívky) a 35 % (chlapci). Nejnovější data (16 % … viz výše) ukazují na radikální snížení obliby u nás ilegální substance.
Málo pravidelných konzumentů marihuany mají mezi 15letými v 🇵🇹 Portugalsku (3,5 %), na 🇮🇸 Islandu (3,5 %) a v 🇩🇰 Dánsku (3,8 %).
Děti z marihuanové velmoci sice patří mezi nadprůměrné konzumenty (🇳🇱 Nizozemsko, 9 %), pravidelně však trávu konzumují více školáci v 🇨🇦 Kanadě a 🇧🇬 Bulharsku (po 14 %).
Nikotinové sáčky, žvýkací tabák či kratom: V posledním výzkumu jsme se zaměřili také na látky, které mladí lidé objevili nedávno a u nichž není vyloučené, že by se časem mohly stát populárními. Aktuálně to tak ale není, což prokazují zjištěná data: Produkty na bázi zahřívaného tabáku týdně užívá 1,6 % chlapců a 3,8 % dívek – podobně jako u e-cigaret je “IQOS a spol.” oblíbenější u dívek. U ostatních substancí pak dominují chlapci, ať už se jedná o nikotinové sáčky, žvýkací tabák či kratom.
Podíly pravidelných (týdenních) uživatelů se mezi 15letými pohybují v nízkých jednotkách procent:
“Užívání uvedených látek zatím není příliš rozšířené. Mladí lidé je však často kombinují s ‘tradičními’ látkami, jakými jsou alkohol nebo tabák. Právě kombinace různých látek může mít v důsledku závažnější dopady než konzumace jednotlivě.”
Hranice rizikového pití energetických nápojů je obvykle stanovena na úrovni 1–2 nápoje týdně - zejména s ohledem na riziko osvojení návyku. Napříč sledovanou populací pije jeden takový drink týdně každý pátý školák. V absolutních číslech je to 70 tisíc dětí ve věku 11–15 let. Dva a více nápojů týdně vypije 13 % dětí, denně pijí energetické nápoje 4 %.
Pití energetických nápojů je mezi školáky ve věku 11–15 let na vzestupu. U jiných indikátorů životního stylu, které ve studii HBSC sledujeme, kam patří např. konzumace ovoce a zeleniny či návykových látek, jakými jsou alkohol, tabák či marihuana, se české děti chovají zdravěji. V případě konzumace energetických nápojů je to naopak. Mezi 15letými vzrostla v letech 2018 a 2022 opakovaná konzumace energetických nápojů z 16 na 22 % u chlapců, a dokonce ze 7 na 15 % u dívek. Tento trend je ale typický i pro další země zapojené do studie. Mladí Češi patří v tomto ohledu mezi lehce podprůměrné konzumenty.
Nejméně se energetické nápoje pijí v 🇧🇪 Belgii (11 %) či v 🇪🇪 Estonsku (12 %). Nejnižší čísla pro opakovanou konzumaci ale hlásí země, které přistoupily k regulaci jejich prodeje (🇱🇻 Lotyšsko, 6 %).
Nejhorší je v tomto ohledu situace u mladých 🇭🇺 Maďarů, 🇵🇱 Poláků a 🏴 Skotů. Ve všech těchto zemích pije týdně 2 a více energeťáků přes 20 % dětí.
Tohle je “velký dobrý”. Ještě před dvaceti lety české děti patřily k nadprůměrným konzumentům tabáku, alkoholu i marihuany. Dlouhodobé trendy ale ukazují permanentní sbližování životního stylu českých školáků a dětí z dalších pěti desítek zemí světa zapojených do studie HBSC. V interaktivním grafu níže si můžete ověřit vývoj za více než 30 let. U některých parametrů jsme byli schopni (v případě evropských dat) jít až do roku 1986.
Hraje v případě pití alkoholu, kouření nebo konzumace marihuany roli, jestli děti pocházejí z malé vesnice, nebo z velkého města? Studie HBSC říká, že ano. U dětí z vesnic (do 2000 obyvatel) nebo menších obcí (do 10 000 obyvatel) si všimla častější konzumace těchto návykových látek oproti dětem z větších měst. Nejlépe si pak vedou školáci z českých metropolí nad 100 000 obyvatel.
V řadě aspektů životního stylu dětí hraje roli tzv. socioekonomický status. Například v případě pohybové aktivity, stravovacích návyků nebo spánku se ukazuje, že děti z bohatých rodin žijí zdravěji. V případě tabáku, nových látek i energetických nápojů je ale tento vliv zanedbatelný. S alkoholem a opilostí mají o něco častější zkušenosti děti z lépe situovaných rodin.
Lapidárně se dá říct, že pokud někdo kouří i pije (případně konzumuje marihuanu) prudce u něj roste riziko užívání dalších látek. Z dat týkajících se 15letých školáků vyplývá, že vapují, užívají nikotinové sáčky, žvýkací tabák či kratom téměř výhradně ti, kteří mají opakovanou zkušenost s alkoholem, cigaretami a marihuanou. Mezi „multiuživateli” je také podstatně více rozšířena opakovaná opilost a ve vyšší míře mezi nimi najdeme pravidelné konzumenty energetických nápojů.
Nejnižší míru užívání návykových látek hlásí mladí lidé z Prahy a Středočeského kraje.
Podle hned čtyř indikátorů (kouření, e-cigarety, marihuana, opilost za posledních 30 dní) je nejrizikovějším regionem v Česku Ústecký kraj.
Studie HBSC také zaznamenala, že souběžné užívání návykových látek:
Na druhou stranu jsme si všimli také toho, že zhruba polovina, zcela přesně 46,6 %, 15letých dětí v Česku ani nekouří, ani nepije, ani neužívá marihuanu. Určitě je dobré dívat se na stejný fakt různými optikami. A tohle je zajímavé a potěšitelné zjištění.
Výše uvedená čísla se týkají posledního sběru dat z roku 2022 v Česku. Některá klíčová zjištění z tohoto reportu se však věnují školákům z dalších států zapojených do studie a často jdou mnohem hlouběji v čase. Vždy se sice jedná o školáky ve věku 11–15, ale například ve zjištění 2/12 stavíme na datech od bezmála 65 tisíc respondentů (od roku 1994) a u bodu 7/12 se dostáváme až k téměř dvěma milionům dětí a dospívajících z 52 států, kdy nejstarší z nich jsou současníky prvních kroků Neila Armstronga na Měsíci (ročník 1969).
Studii realizují