Co znamená pro náš organismus změna času? Taková hodinová změna má na tělo podobný dopad, jako když se třeba přesunete z Prahy do Londýna nebo do Rigy. Je to něco jako jet lag. Ten se projevuje poruchami spánku, nálad nebo zažíváním. Přizpůsobit se novému časovému pásmu může tělu trvat i pár dní. Podobný jet lag si můžete pořídit i bez letadla. Stačí když budete ve všední dny chodit spát a vstávat jindy než o víkendu. Tomu se říká sociální jet lag.

Z našich dat vyplynulo, že s dvouhodinovým i delším sociálním jet lagem, se potýká více než polovina českých sedmáků a deváťáků.

To už není Riga nebo Londýn, ale Omán, Burkina Faso nebo Grónsko. Každý týden, tam a zpátky. Ona vůbec půlka školáků nespí, kolik je potřeba, což může souviset třeba s nedostatkem pohybu - ideálně venku - obavami ze školy, nebo celkově zhoršeným well-beingem.

Zatímco dospělí by měli spát alespoň 7 hodin denně, u teenagerů je to mezi 8–10 hodinami, a u mladších dětí ještě víc. Optimální délka spánku se tedy mění s věkem.

Co se ale nemění, a leckdo to podceňuje, je, že spánek má být hlavně pravidelný. Mimochodem večerním sledováním videí na YouTube, Instagramu a dalších, taky svému spánku moc nepomáháte.

Téma sociálního jet lagu a jeho dopad na naše zdraví vysvětlujeme ve videu Vědeckého kalendáře Univerzity Palackého v Olomouci. Dozvíte se, proč pravidelný spánek není jen pro miminka a jak moc může nepravidelný režim ovlivnit naši energii, náladu nebo třeba schopnost soustředění.