Menu
Děti a teenageři spí rok od roku méně. Na doporučenou délku spánku se ve všedních dnech dostane jen polovina z nich. Spánkový deficit čeští školáci dohánějí o víkendech. Pomůže víkend k tomu, aby nedostatek spánku ve všední dny nahradili? A proč část z nich čelí tzv. sociálnímu jet lagu? Pokud chcete znát odpovědi na tyto otázky nebo vás zajímá třeba to, jak souvisí spánek a jeho kvalita s používáním sociálních sítí a hraním počítačových her, začtěte se…
Délka spánku u nejmladší generace se postupně snižuje. Poprvé za dobu sledování spánkových návyků se ve všední dny dostala pod hranici 8 hodin: Když se vstává do školy, věnují české děti spánku v průměru 7 hodin a 57 minut. Od posledního národního sběru dat v roce 2018 se doba spánku dětí ve věku 11–15 let zkrátila o 11 minut. Když aktuální data srovnáme s ještě dřívější studií z roku 2014, rozdíl je už více než 20minutový. Denně.
Tohle nepřekvapí: Čas strávený spánkem klesá s věkem. Zatímco délka spánku jedenáctiletých se ve všední dny přehoupne v průměru lehce přes 8 a půl hodiny, patnáctiletí spí méně než 7 a půl hodiny.
Kdo spí víc? Kluci, nebo holky?
Ve školní dny si dopřejí o 5 minut navíc pod peřinou chlapci (♂ 7:59 vs 7:54 ♀).
O víkendu si přispí spíše dívky (♂ 9:22 vs 9:40 ♀).
Už víme, že české děti věnují spánku stále méně času. Ve všední dny je to podle posledních dat v průměru pod 8 hodin denně. Ale co tahle hodnota vlastně znamená? Je to hodně, nebo je to málo? A jak se to pozná? Odpovědi nabízí tzv. spánková doporučení, tedy mezinárodně uznávané hodnoty pro délku spánku dle věkových kategorií. Kolik by tedy děti, nejen v Česku, měly spát? A kolik dětí spánková doporučení plní?
| Věková skupina | Věkové rozpětí | Doporučená délka spánku |
|---|---|---|
| Novorozenci | 0–3 měsíce | 14–17 hodin denně |
| Kojenci | 4–12 měsíců | 12–16 hodin denně (včetně spánku přes den) |
| Batolata | 1–2 roky | 11–14 hodin denně (včetně spánku přes den) |
| Předškoláci | 3–5 let | 10–13 hodin denně |
| Děti | 6–12 let | 9–12 hodin denně |
| Teenageři | 13–17 let | 8–10 hodin denně |
| Dospělí | 18–64 let | 7 a více hodin denně |
| Senioři | 65 let a více | 7–8 hodin denně |
zdroj: CDC (Centers for Disease Control and Prevention)
Nebudeme dlouho chodit okolo horké kaše (tedy přesněji vystydlé postele). Výsledky nejsou příznivé. Každý druhý školák ve věku 11–15 let spí méně, než by bylo žádoucí. Ve školní dny se nepodaří splnit spánková doporučení 49 % českých dětí. Přitom například v roce 2014 patřilo k nespáčům (= neplní doporučení) pouze 35 % školáků. Data naznačují drobný rozdíl mezi pohlavími, o něco disciplinovanější jsou chlapci: Ve všední dny spí dostatečně dlouho (= plní doporučení) 53 % chlapců a 48 % dívek.
O víkendech, prázdninách či svátcích je situace o něco lepší – české děti si čas v posteli ve srovnání se všedními dny prodlouží o zhruba hodinu a půl, na 9 hodin a 31 minut. I to je méně než dříve, byť 12minutový rozdíl ve srovnání s výzkumnými daty z roku 2018 se nemusí jevit jako velký. O volných dnech tedy pochopitelně vzroste podíl dětí, které splní spánková doporučení. Vyšplhá se na zhruba dvě třetiny (♂ 65 % a 67 % ♀).
Na první pohled je tedy víkend poslem dobrých zpráv. Jenže je to tak jen zčásti. Z hlediska zdravotních dopadů by totiž spánek měl být pravidelný bez ohledu na to, zda děti vstávají do školy, či ne. Víkendové „dospávání“ deficitu nasbíraného během školních dní může souviset s jevem, kterému říkáme sociální jet lag.
Sociální jet lag je nesoulad mezi přirozeným biorytmem člověka a časovým rozvrhem, který je daný společenskými povinnostmi, např. školní výukou či pracovní dobou. Sociální jet lag začíná mladým lidem hrozit v okamžiku, kdy se začne výrazně lišit čas, kdy obvykle vstávají a chodí spát během školních dní a kdy se budí a usínají ve dnech volna.
A jaké tedy jsou rozdíly mezi délkou spánku o víkendu a ve školní dny? Čím starší školák, tím je rozdíl větší. Páťáci spí ve školní dny v průměru o 1 hodinu a 12 minut méně než o víkendech, sedmáci o 1 hodinu a 38 minut, a u deváťáků se rozdíl blíží dvěma hodinám (1 hodina a 52 minut).
V okamžiku kdy se rozdíl mezi spánkovými návyky o víkendu a ve všední dny přehoupne přes 2 hodiny – všimněte si, že u deváťáků se průměr tomuto číslu „nebezpečně“ blíží –, začínáme mluvit o zdravotních rizicích, prokázaných řadou odborných studií. A vězte, že 2hodinovou hranici překonává 37 % páťáků, 51 % sedmáků a 55 % deváťáků. Typičtější je víkendové dospávání deficitu pro dívky (♀ 42 → 58 → 59 %) než pro chlapce (32 → 44 → 51 % ♂).
Protože se délka spánku oproti minulé studii (2018) zkrátila ve všední dny i o víkendech, počet dětí „trpících” sociálním jet lagem zůstává ve srovnání s dřívějškem totožný (48 % v roce 2018 → 47,9 % v roce 2022).
Poprvé se studie HBSC zaměřila také na subjektivní hodnocení kvality spánku dětmi. Ukazuje se totiž, že délka spánku je sice velmi důležitým, ale ne jediným kritériem pro hodnocení spánku. I v případě, že toho školáci naspí dost (plní doporučení), ale nespí kvalitně (v noci se budí, necítí se ráno odpočatí…), mohou pociťovat negativní dopady na náladu, emoce a celkový wellbeing.
„Že jsem se vyspala dobře, poznám tak, že vstávám s radostí a nelezu z postele jako zombík.“
Výzkum se soustředil na tři základní složky:
A co jsme zjistili? Spánek si celkově o něco více „pochvalují“ školáci, kteří chodí spát včas, plní spánková doporučení a jejich spánkové návyky se příliš neliší mezi víkendovými a školními dny. Absence sociálního jet lagu a spánková hygiena se tak jeví být dobrými „ingrediencemi” pro dobré hodnocení spánku. Na svůj spánek hledí pozitivněji chlapci, zejména ve dvou z uvedených oblastí – lépe hodnotí efektivitu (např. že se jim podaří znovu usnout, pokud se v noci probudí) a obecně se cítí ráno svěžeji.
Kladné hodnocení vlastního spánku souvisí s jeho délkou. Děti, které spí dost (plní spánková doporučení) mají tendenci si vlastní spánek spíše pochvalovat. Za pozornost stojí, že svůj spánek považují za kvalitní ve vyšší míře ti, kteří kladně vnímají rodinné prostředí, v němž vyrůstají. Klid doma, klid na spánek?
Nižší kvalita spánku je spojená s častějšími bolestmi hlavy, břicha či zad. Děti, které považují svůj spánek spíše za nekvalitní přiznávají pocity nerozvity, podrážděnosti a skleslosti. Na horší kvalitu spánku si stěžují děti, které se cítí být pod tlakem školních povinností, pravidelně konzumují energetické nápoje a ti, kteří vykazují znaky problematického hraní a užívání sociálních sítí.
„Když se řeší problémy v rodině, tak se převaluju a nemůžu usnout.“
„V kolik jsi šel včera spát?“ U bezmála čtvrtiny 15letých není tato otázka na místě. Svého teenagera tím dostáváte do výhodné komunikační pozice, jelikož „včera“ spát prostě nešel. A nejspíš vám to i nějak „vtipně“ sdělí.
To je nadsázka. Jaká jsou fakta? 22 % deváťáků uléhá do postele po půlnoci, i když jdou ráno do školy. U sedmáků a deváťáků se počet těch, kteří chodívají spát o půlnoci a později od roku 2014 zdvojnásobil (6 → 13 % u 13letých a 12 → 22 % u 15letých). Zároveň je třeba si uvědomit, že čas začátku vyučování se v českých školách v průběhu let příliš nemění. Tudíž i čas, kdy děti vstávají do školy, zůstává dlouhodobě víceméně stejný. Za snižující se celkovou délkou spánku tak musíme hledat odkládání momentu, kdy děti ulehnou do postele.
A jak se spánek zkrátil o víkendu? Na délce spánku se „krájelo“ na obou stranách. Zatímco u dívek došlo ve srovnání s rokem 2018 spíše k odložení času ulehnutí, v případě chlapců ubylo těch, kteří si přispí do 11:00 či déle.
„Pomohlo by prodloužit délku spánku, respektive snížit dopady sociálního jet lagu, kdyby vyučování začínalo později? Ačkoliv to není přímo obsahem našich výzkumů, tuhle otázku si nelze při procházení dat nepoložit. My si myslíme, že odpověď na ni je ‚ano'. Délku spánku dětí z jedné strany zkracuje pozdější usínání. Z druhé strany ji limituje brzké vstávání do školy. Změna dává smysl na obou koncích. Je nutné pracovat u dětí, ale i u nás, dospělých, na zlepšení návyků souvisejících s usínáním. Ale změna času vstávání, tedy pozdější začátek školy, je zcela opodstatněná úvaha a neměla by zůstat stranou.“
„Ten můj kluk málo spí, každé ráno vstává unavený.“
„Ta moje holka usíná skoro vždycky až po půlnoci…“
A možná si říkáte: „Nechme to být. Vždyť co hrozného se může stát“. Možná byste se divili. Děti, které nespí dostatečně, totiž mohou trpět řadou negativních dopadů. Mezi ně patří:
„O víkendu se budím ještě dřív než ve školní týden. Těším se, že můžu hrát hry.“
Ale jsou tu i jiná rizika související s (nezdravými) návyky. Školáci-nespáči výrazně častěji vynechávají snídaně. Pouze okolo 30 % mladých, kteří neplní doporučení, pravidelně snídá. A pokud jdou spát až po půlnoci, snídaní den zahájí jen asi 17 % (v běžné populaci každý den snídá 40 % dětí). Ale nejsou to „jen“ snídaně. Mezi dětmi, které spí málo (a chodí spát pozdě), najdeme násobně více těch, kteří pijí ve zvýšené míře energetické nápoje. Není zcela jasné, jestli doplňují energii, protože dost nespali, nebo málo spí právě proto, že energeťáky pijí – souvislost je s největší pravděpodobností obousměrná. Mezi těmi, kteří naopak spánková doporučení plní, najdeme častěji děti, které sportují.
„Jako kritický ukazatel se jeví pozdní časy uléhání do postele. U dětí, které chodí spát velmi pozdě, ukazují naše statistiky 3–6násobně vyšší riziko pravidelného kouření či opakované opilosti. Zvýšeným zdravotním rizikům čelí jednak ti, kteří o víkendu dospávají výrazný deficit nasbíraný v týdnu, ale i ti, kteří si o víkendu spánek oproti školním dnům ještě zkrátí.“
O víkendu méně než ve všední dny? Hlavně 11letí a především kluci…
Čeho jsme si všimli? Že se mírně zvyšuje počet 11letých, kteří o víkendu spí výrazně méně, o hodinu či více, ve srovnání se školními dny. U dívek v tomto věku sice došlo také k nárůstu z 5 % na 7 % (srovnání studie z let 2018 a 2022), častěji ale víkendový spánek „obětují“ chlapci – z 11 % na 13 %. Mezi patnáctiletými svůj spánek o víkendu oproti školním dnům zkrátí už jen 3 % populace.
V jakém vztahu je spánek a tzv. digitální čas, na to jsme se zvlášť zaměřili v poslední kapitole reportu a všimli si dvou zásadních zjištění:
1) Školáci, kteří plní spánková doporučení, tráví před obrazovkou v průměru méně času, než jejich vrstevníci, kteří spánku nevěnují dost času. Anebo naopak – školáci, kteří mají svůj digitální čas pod kontrolou, plní ve větší míře spánková doporučení.
2) Mezi školáky ve věku 11–15 let, kteří spí o víkendech více, nebo naopak méně než ve školní dny (tedy vykazují výrazné rozdíly ve spánkových návycích ve všední dny a o víkendu = zvýšené riziko sociálního jet lagu) najdeme více tzv. „problematických“ uživatelů sociálních sítí i hráčů.
„Když večer sleduju seriály na Netflixu, nemůžu toho nechat.“
| Sociální jet lag | průměrný denní čas strávený hraním her | průměrný denní čas strávený na sociálním sítích | průměrný denní čas strávený sledováním videí, filmů/ seriálů | průměrný denní čas strávený “surfováním” na internetu |
|---|---|---|---|---|
| spí o víkendech méně (min. hodinový rozdíl) | 2:35 | 2:17 | 2:13 | 1:04 |
| spí podobně (+- 30 minut) | 2:17 | 1:55 | 1:54 | 0:58 |
| spí o něco více o víkendu (o 60–90 minut.) | 1:55 | 2:02 | 1:49 | 0:56 |
| spí výrazně více o víkendu (více než 2hodinový rozdíl) | 2:13 | 2:37 | 2:05 | 1:15 |
Gameři a holky na sockách.
Děti, které si spánek o víkendu oproti školnímu týdnu zkracují, tráví více času než ostatní hraním počítačových her (gamingem). Ve větší míře se tohle zjištění týká chlapců. Mladí, kteří o víkendech dospávají deficit z běžného týdne, tráví poměrně více času na sociálních sítích. To se týká více děvčat.
„Dopady digitálního času na spánek se mohou lišit dle typu používané technologie. Z naší nedávné studie vyplývá, že ve dnech, kdy adolescenti používali své telefony před spaním více, než je pro ně obvyklé, chodili spát o něco dříve a spali o něco déle. Pro ostatní technologie (např. PC, herní konzole, televize) byl dopad opačný. Ve dny, kdy adolescenti používali tyto technologie více, chodili spát později. Tyto výsledky lze tedy vykládat tak, že nepříznivý vliv na spánek souvisí s večerním používáním jiných médií, a nikoli s používáním chytrých telefonů.“
2022
sběr dat
246
počet škol
11–15
věk dětí
14 588
počet dětí
