Stravovací návyky české mládeže se postupně zlepšují. Svým dětem totiž rodiče dopřávají více ovoce a zeleniny. Dokonce znatelně víc, než je v Evropě a ve světě běžné. Snídaní začíná svůj všední den polovina chlapců a dívek ve věku 11–15 let. Dospívající také ve srovnání s minulými lety konzumují méně sladkostí. Třetina z nich pamlsky nejí vůbec, nebo se k nim dostanou jen výjimečně.
Je pro dospívající normální začít den snídaní? Dovedou si mladí lidé v Česku představit život bez sladkostí? A je obvyklou součástí jejich pitného režimu obyčejná voda? Že netušíte? Tak sjeďte níž a přečtete si klíčová zjištění z našeho reportu.
V roce 2018 snídalo v ČR každý den 49 % školáků ve věku 11–15 let. Možná trochu překvapivě snídaní zahajuje den více chlapců než dívek. Už méně překvapivé je, že se zvyšujícím se věkem tenhle zvyk oslabuje – zatímco u jedenáctiletých se týká 57 %, v patnácti snídá už jen 42 %.
To, zda děti pravidelně snídají, velmi úzce souvisí se socioekonomickým statusem jejich rodin. Lépe situovaní mladí lidé zahajují den snídaní častěji. Naopak u “chudších” rodin je nejvyšší podíl dětí, které nesnídají vůbec nikdy. Pohled do regionů říká, že nejméně pravidelně se snídá v Ústeckém a Libereckém kraji, nejčastěji pak v Praze a středních Čechách.
Zajímavé je, že existuje poměrně velká skupina dětí (bezmála 15 %), které nesnídají ve všední den. Přitom o víkendu snídani do svého denního plánu pravidelně řadí. Je to tím, že v sobotu a v neděli mají na vše víc času? A snídalo by víc českých dětí od pondělí do pátku, kdyby jim škola začínala později? Na tyto otázky nemáme odpověď. Zatím...
Bezmála polovina dětí ve sledovaném věku 11–15 let sní denně alespoň jeden kus ovoce. V této statistice porážejí dívky chlapce v poměru 52 % vs 39 %. Mladší děti po ovoci sáhnou častěji než starší: zatímco u jedenáctiletých jí každý den ovoce nadpoloviční většina, v patnácti je to už jen 37 %, tedy o něco víc než třetina. Klíčový je ale celkový trend – a ten ukazuje napříč lety pozitivní změnu.
Jasně. Takovou oblibu, jaké se těší ovocné svačinky, jejich zeleninoví bratranci nevykazují. Ale fakt, že více než třetina dospívajících (37 %) se denně zakousne do okurky, rajčete nebo kedlubny, je dobrá zpráva. Stejně jako to, že ve srovnání s předchozím výzkumem (2014) se jedná o nárůst ve výši cca 10 procentních bodů.
Jak ovoce, tak zeleninu mají tendenci výrazně víc konzumovat děti s ekonomicky silnějších rodin.
Takže nepřekvapí, že mezi dětmi, které ovoce ani zeleninu skoro nejí, je více než dvojnásobně více mladých lidí z chudých poměrů.
Každý pátý mladý Čech si dá každý den něco sladkého na zub. Naopak zhruba třetina českých dětí sladkosti nejí nikdy nebo jen sporadicky. Co je však zásadní, u třináctiletých a patnáctiletých jsme zaznamenali skoro třetinový pokles každodenní konzumace sladkostí oproti datům z roku 2010.
Naše studie je komplexní a sleduje nejrůznější faktory životního stylu mladé generace. Všímá si také významných souvislostí mezi nimi. Jedna taková nás zaujala a týká se silné vazby mezi konzumací sladkostí a pitím limonád, resp. energetických nápojů, kterým se jinak věnujeme detailně zvlášť. Zkrátka a dobře, pravidelní konzumenti sladkostí mají větší sklony doplňovat svůj jídelníček také o limonády. Není to překvapivé, ale je dobré to vědět a mít podložené daty. A to my máme…
Skoro tři čtvrtiny dětí (72 %) pijí denně vodu. To zní dobře. Také to ale znamená, že více než čtvrtina (28 %) se k čisté vodě jako nápoji každý den nedostane. I v tomto případě nás zaujal vliv socioekonomického statusu na tuto statistiku. Absence vody v pitném režimu se týká až třetiny hůře situovaných dětí. Na opačném pólu ekonomického žebříčku najdeme jen pětinu dětí, které vodu denně nepijí.
Ve studii jsme se zaměřili také na frekvenci konzumace dalších vybraných potravin. Jedná se o různé druhy mléčných výrobků, ale také o cereálie, chipsy nebo hranolky.
Každý den | Celkem | kluci | holky |
nízko/polotučné mléko | 14 % | 16 % | 12 % |
plnotučné mléko | 9 % | 11 % | 7 % |
cereálie | 14 % | 15 % | 13 % |
Nikdy | < 1× týdně | Celkem | kluci | holky |
sýry | 20 % | 19 % | 21 % |
jogurt, tvaroh, sýr cottage | 21 % | 20 % | 21 % |
chipsy | 59 % | 54 % | 64 % |
2+ týdně | Celkem | kluci | holky |
hranolky | 9 % | 10 % | 6 % |
Téměř každý pátý dospívající chodí do fast foodů dvakrát měsíčně a častěji (18 %). Typičtějšími návštěvníky rychlého občerstvení jsou chlapci (20 %) oproti dívkám (16 %) a frekvence návštěv mírně roste s věkem: z 16 % na 21 % mezi 11. a 15. rokem. Zajímavé jsou i poměrně výrazné regionální rozdíly – nejčastěji zde kupují jídlo a pití mladí lidé v Praze (35,4 %), nejméně naopak na východě Čech (Pardubický kraj, 8,7 %).
62 ze 100 mladých lidí v Česku ve věku 11–15 let stoluje společně se svými rodiči každý den nebo alespoň po většinu týdne. Výrazných rozdílů jsme si všimli u různých sociálních vrstev: u chudších rodin se společné jídlo týká jen poloviny dětské populace (53 %), u střední vrstvy 62 % a u nejlépe situovaných pak více než dvou třetin (71 %). Logický je pak pokles s věkem – z 72 % u jedenáctiletých na 51 % u patnáctiletých.