Po pivu, víně a tvrdém alkoholu sáhnou čeští školáci méně často než stejně staré děti před deseti či patnácti lety. Stále však alkohol konzumují častěji než jejich vrstevníci v Evropě. Zvýšil se také průměrný věk, kdy se mladí lidé v Česku poprvé opijí. Zjistili jsme ale řadu dalších zajímavých informací a zaznamenali nové trendy týkající se zkušeností adolescentů s konzumací alkoholu.
Co jsme zjistili o konzumaci alkoholu u české mládeže? Jaké trendy jsme u patnáctiletých dívek a chlapců vysledovali? A jak si mladí Češi stojí v porovnání s evropskými vrstevníky? Projděte si závěry našeho výzkumu nebo si prostudujte detailní statistiky z naší výzkumné zprávy.
Patnáctiletí školáci pijí pivo, víno a tvrdý alkohol výrazně méně často než stejně staré děti u nás před deseti či patnácti lety. Alespoň jedenkrát týdně se alkoholu napije 17 % mladých Čechů, zatímco v roce 2002 přiznávala zkušenost s alkoholem každý týden více než třetina dospívajících. Pokles o 18 procentních bodů ve sledovaném období řadí Českou republiku mezi země, u nichž konzumace klesá nejdynamičtěji mezi bezmála čtyřicítkou sledovaných zemí. Přesto se stále drží nad evropským průměrem.
| 2002 | 2006 | 2010 | 2014 | |
| ČR | 34,8 % | 32,5 % | 38,6 % | 17,0 % |
| Evropa | 26,3 % | 26,1 % | 21,6 % | 12,9 % |
Frekvence pití alkoholu se v letech 2002–2014 kontinuálně snižuje napříč evropským regionem.
Na Maltě pije alkohol alespoň jednou týdně více než 1 ze 4 dívek (26 %).
Opakovanou opilost přiznává bezmála třetina patnáctiletých chlapců a stejně starých dívek. Experimentování s alkoholem v tomto věku je dle výsledků studie normální, ale zatímco u české mládeže nedošlo mezi lety 2002 a 2014 v této statistice k výrazné změně, evropský průměr trvale klesá. Varovným signálem jsou česká data také z toho důvodu, že opakovaná opilost – dvakrát a vícekrát – do patnáctých narozenin patří mezi rizikové faktory pro vznik závislosti a zdravotní komplikace v budoucnu.
| 2002 | 2006 | 2010 | 2014 | |
| ČR | 33,3 % | 33,5 % | 43,0 % | 30,1 % |
| Evropa | 35,5 % | 33,2 % | 31,5 % | 22,8 % |
Nejméně se s opilostí potýkají dívky v Izraeli (5 %) a chlapci a dívky na Islandu (6 %).
V Maďarsku ve sledovaném období vzrostl počet dívek, které se opakovaně opily, z 26 % na 34 %.
Tohle je dobrá zpráva! Svou první zkušenost s pitím alkoholických nápojů před čtrnáctým rokem uvádí stále méně mladých lidí v Česku. Zatímco v roce 2002 alkohol vyzkoušely téměř tři čtvrtiny školáků v tomto věku, o deset let později už to byla jen čtvrtina z nich! Jedná se o bezkonkurenčně největší pokles mezi všemi sledovanými zeměmi. Aktuální hodnotou (25 %) se navíc Česká republika řadí pod evropský průměr, který je o tři procentní body vyšší.
| 2002 | 2006 | 2010 | 2014 | |
| ČR | 73,6 % | 68,6 % | 57,9 % | 25,0 % |
| Evropa | 46,2 % | 44,7 % | 38,8 % | 28,0 % |
Jen 4 % izraelských dívek a 5 % Islanďanek mají zkušenost s pitím alkoholu před třináctými narozeninami.
Nejčastěji mají brzkou zkušenost s alkoholem dívky v Estonsku (47 %), Litvě (41 %) a Řecku (38 %).
Zvyšuje se průměrný věk, kdy se mladí lidé v Česku poprvé opijí. Od patnáctiletých dívek a chlapců jsme zjišťovali, zda zažili první opilost před dovršením čtrnácti let. Kladně v roce 2014 odpovědělo přes 10 % všech respondentů, což je přibližně poloviční hodnota ve srovnání s výsledky výzkumu z roku 2002, kdy hlásil brzkou první opilost každý pátý školák (20,5 %).
| 2002 | 2006 | 2010 | 2014 | |
| ČR | 20,5 % | 18,2 % | 17,7 % | 10,7 % |
| Evropa | 17,0 % | 15,1 % | 13,8 % | 8,0 % |
Pouze 1 % dívek v Izraeli se poprvé opije již ve třinácti letech.
První zkušenost s opilostí mají v největší míře třináctiletí chlapci i dívky v Litvě a Estonsku.
Změny návyků u mladé generace si výzkum všímá také v případě českého “národního” nápoje, piva. Jeho pravidelná konzumace kontinuálně a výrazně klesá jak u chlapců, tak u dívek. Zároveň platí, že také v této statistice se Česká republika u obou pohlaví drží stále nad evropským průměrem. Souvisí tento fakt se snadnou dostupností piva u nás a jeho všeobecnou tolerancí?
| 2002 | 2006 | 2010 | 2014 | |
| ČR | 30,0 % | 28,0 % | 29,6 % | 12,8 % |
| Evropa | 18,9 % | 16,3 % | 13,3 % | 8,1 % |
Z 19 % v roce 2002 na 8 % v roce 2014 klesla konzumace piva v Evropě.
Nejvíce pijí pivo chlapci žijící ve střední a jižní Evropě.
97 % mladých Čechů pravidelně nepije víno. V konzumaci tohoto alkoholického nápoje si dívky i chlapci udržují pozitivní trend. Zatímco v roce 2002 popíjela týdně víno více než desetina mladých lidí u nás (11,5 %), o 12 let později se tato hodnota snížila téměř čtyřnásobně na 2,9 %. Spotřeba vína řadí českou mládež pod celoevropský průměr.
| 2002 | 2006 | 2010 | 2014 | |
| ČR | 11,5 % | 9,8 % | 13,0 % | 2,9 % |
| Evropa | 8,0 % | 6,6 % | 5,2 % | 3,7 % |
V Estonsku, Irsku a Norsku pije pravidelně víno méně než 1 % patnáctiletých.
Nejvyšší spotřebu vína hlásí chlapci z Chorvatska (17 %), Rumunska a Maďarska (shodně 12 %).
Podobně jako u piva i vína patnáctiletí Češi drží pozitivní trend. V roce 2014 se ke konzumaci tvrdého alkoholu dostal již jen jeden chlapec z dvaceti. U dívek to byla dokonce jen každá pětatřicátá. V obou případech je to o polovinu méně v porovnání s rokem 2002. Také díky tomu se česká mládež začíná řadit mezi země s podprůměrnou frekvencí pití tvrdého alkoholu.
| 2002 | 2006 | 2010 | 2014 | |
| ČR – Chlapci | 10,6 % | 10,2 % | 12,8 % | 5,0 % |
| ČR – Dívky | 6,5 % | 6,5 % | 9,6 % | 2,8 % |
| Evropa – Chlapci | 13,1 % | 9,9 % | 9,4 % | 6,0 % |
| Evropa – Dívky | 10,5 % | 7,2 % | 6,7 % | 3,7 % |
V Anglii se týdenní spotřeba alkoholu snížila ze 29 % na 3 % u chlapců a 36 % na 5 % u dívek.
Malta je jedinou zemí, ve které více než 1 z 10 dívek pila týdně tvrdý alkohol (18 %).
Tým HBSC ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vydaly výzkumnou zprávu „Konzumace alkoholu u adolescentů: Trendy a vývoj v rámci evropského regionu 2002–2014.“ Zpráva sleduje vývoj pravidelné konzumace různých druhů alkoholických nápojů (pivo, víno, tvrdý alkohol), první zkušenosti s nimi a všímá si také první či opakované opilosti.
Sběr dat se uskutečnil v 36 zemích v letech 2002, 2006, 2010 a 2014. Studie přináší unikátní příležitost sledovat trendy a jejich proměny v čase, zároveň umožňuje navzájem porovnat zjištění mezi zapojenými zeměmi, respektive vztáhnout národní výsledky k celoevropskému průměru. Výzkum, kterého se zúčastnilo 250 000 náhodně vybraných patnáctiletých chlapců a dívek, je postaven na metodice HBSC.
Mgr. Michal Kalman, Ph.D.
Univerzita Palackého v Olomouci
hlavní řešitel HBSC studie
