Školáci pijí méně limonád. Ale objevili energetické nápoje

Spotřeba slazených nápojů u českých dětí dlouhodobě klesá. Za posledních 12 let se počet školáků, kteří denně pijí limonády, snížil na polovinu. Premiérově se naše studie zaměřuje i na energetické nápoje. Zjistili jsme, že více než desetina mladých Čechů má sklon k jejich rizikové konzumaci. Na třicet tisíc českých školáků ve věku mezi 13 a 15 lety je tak ohroženo jak řadou zdravotních rizik spojených se zvýšenou konzumací těchto nápojů, tak dalšími faktory, které s jejich pitím podle našich zjištění souvisí – ať už jde o kouření, opakovanou opilost, agresivitu nebo potíže se spaním.

Kdy se stává pití energetických nápojů a limonád rizikem?

Za pomyslnou hranici, kdy mají mladí lidé s konzumací energetických nápojů problém, se standardně považuje vypití jednoho nápoje týdně. Naše studie je v tomto ohledu méně „přísná“ a tuto mez posouvá až ke dvěma nápojům za týden. U slazených limonád sledujeme, zda je školáci pijí každý den.

Proč si všímáme energetických a slazených nápojů?

Protože časté pití energetických nápojů stojí podle zahraničních výzkumů za řadou zdravotních problémů, jakými jsou zvýšený krevní tlak, srdeční příhody či arytmie, poruchy stravování, diabetes 2. typu, změny chování, agresivita nebo deprese. Slazené nápoje nás zajímají jednak kvůli jejich stále vysoké oblibě mezi školáky, jednak kvůli jejich spojení s obezitou nebo kazivostí zubů.

Naše klíčová zjištění

Jak často pijí naši školáci energetické nápoje a slazené limonády? Sáhnou po energetickém nápoji častěji chlapci, nebo dívky? Mohou mít na konzumaci energetických nápojů a limonád vliv majetkové a sociální poměry rodiny? A ve kterém kraji se tyto nápoje pijí nejčastěji? Odpovědi (nejen) na tyto otázky najdete v naší prezentaci.

1/5

Mladí Češi pijí méně limonád

Od roku 2006 se zmenšuje počet každodenních konzumentů slazených nápojů. Zatímco ještě v roce 2006 pila denně limonády téměř třetina českých školáků ve věku od 11 do 15 let, o dekádu později se jejich počet ztenčil na 14 % - tedy zhruba na polovinu.

Každodenní konzumace slazených nápojů (11–15letí)

HBSC představuje průměrnou konzumaci slazených nápojů v členských státech studie HBSC (http://www.hbsc.org/membership/countries/index.html).
Mezinárodní data za rok 2018 budou dostupná v průběhu roku 2020.

2/5

Energetické nápoje? Velké téma pro 30 tisíc dětí

Každý desátý mladý Čech – přesně 10,9 % – má sklon k rizikové konzumaci energetických nápojů (minimálně dva nápoje do týdne). Každý den pak popíjí energetické nápoje 3,3 % školáků. Naopak téměř 60 % českých dětí energetické nápoje nepije vůbec.

Extra

Pravidelné pití energetických nápojů je typičtější pro chlapce. Ti po nich sáhnou dvaapůlkrát častěji než dívky.

3/5

Dycky Ústí! aneb Energetické nápoje v regionech

Vysokou spotřebu energetických nápojů jsme zaznamenali ve třech krajích. Žebříčku vévodí Ústecký kraj, mezi rizikové konzumenty energetických nápojů zde patří každý pátý školák (20,5 %)! Vysoká čísla ale vykázal také Liberecký a Karlovarský kraj. Naopak nejméně často si tento druh nápoje kupují děti v Praze (7,7 %).

4/5

Limonády a energeťáky - rizikový faktor životního stylu

Všimli jsme si, že časté popíjení energetických a slazených nápojů se váže k dalším faktorům charakteristickým pro rizikové chování školáků – jde především o kouření, opakovanou opilost a konzumaci marihuany. Ve skupině dětí se zvýšenou spotřebou obou typů nápojů tak najdeme významně více kuřáků nebo konzumentů alkoholických nápojů. V případě energetických nápojů je tato vazba velmi silná, u limonád o něco méně.

Užívání návykových látek a konzumace vybraných nápojů

5/5

Nápoje a životní styl

Studie poukazuje také na silný vztah mezi častým pitím energetických nápojů (a limonád) a výskytem depresí, častých bolestí hlavy nebo stavů nervozity či podrážděnosti. Konzumenti těchto nápojů také tráví podstatně více času u obrazovky počítače a mají horší vztah k učení a ke škole.

Užívání návykových látek a vybrané nápoje

Extra

Mladí konzumenti energetických nápojů hůř usínají a spí. Čelí trojnásobně vyšší pravděpodobnosti, že nesplní tzv. “spánková doporučení”, tedy počet hodin, který by měl školák v daném věku naspat.